Měli jste na konci wow moment? Jak se stavíte k celé té etické problematice kolem aplikace NEM? A byla Markéta skutečně v průběhu knihy němá? Spousta otázek, na které snad během podcastu najdeme odpovědi.

Péče o dceru a trable v manželství, které po narození dítěte čekají na nejednoho z nás - to je Markétin život. Tedy byl. Dokud se neobjevila aplikace NEM, která umí vyhledávat erotická videa. A na Markétu jedno takové video vyplave. Ona ale o jeho existenci neměla ani tušení. Jak to zamává s jejím životem?

Pojďme si popovídat o tom, proč je důležité, aby byla literatura aktuální (i když nás to děsí), a proč jsme si u čtení vzpomněli na seriál Black Mirror a Listopád od Aleny Mornštajnové.

Pokud jste si s dědou Tomášem alespoň jednou zasmečovali a s dědou Milošem brzo ráno prošli chodby závodu Škoda (žádná Škodovka!), tak to s námi pojďte probrat… Souhlasíte, že je v knize jeden z nejroztomilejších popisů pana prezidenta Havla? A fungoval na vás humor malého dítěte, které hodnotí svět optikou dospělého..? A taky jste dostali chuť pustit si (po kolikáté už?) Pelíšky?

Literární žánry se dost často prolínají, míchají, jeden přechází do druhého… ale už jste někdy četli detektivku spojenou s kuchařkou? A co když přidáte jako hlavní ingredienci dvě kamarádky, které spolu provozují kavárnu, a celé to okořeníte pořádnou špetkou fotbalového napětí?

My nedávno výsledek takového receptu ochutnali (rozuměj přečetli), jmenuje se Pískej konec a stojí za ním dvě autorky-sestry: Tereza Olbrichtová a Barbora Salátová. A my si s první jmenovanou dneska popovídáme. O cukrařině, cestování, mileniálech, těžkém údělu dnešních spisovatelů, ale i o tom, jaké knihy ráda čte a jaké to je psát ve dvou…

Tereza Olbrichtová je původem z Plzně, ale jinak je to světoběžnice. Během svých studií analytické chemie na VŠCHT se přesunula do Prahy a poté žila v Belgii, Skotsku, Řecku a Španělsku, aby se po letech vrátila zpět do Plzně. Tady chvíli pracovala jako projektová manažerka, pak přišla covidová pandemie a ta, stejně jako u mnohých, všechno změnila. Tereza se rozhodla naplno věnovat své vášni: cukrařině. Že je vám její tvář povědomá? Však ji můžete znát z pořadu Peče celá země, kde se svými recepty došla až do finálové trojky.

Nebyla to ale jenom cukrařina, do níž se pustila. Byla to i literatura.

V roce 2020 vydala pod pseudonymem Elen An dobře hodnocený mysteriózní román Ustláno na betonu. A proč ten pseudonym? Jak vysvětluje v rozhovoru pro online magazín Grapesmag, měla v dospívání sen (a ruku na srdce, kdo z nás ho neměl!), a to napsat knihu a později svému okolí odhalit, že autorkou je právě ona. Sen se neuskutečnil v plném rozsahu, anonymita musela jít stranou, protože na knihu vybírala peníze pomocí crowdfundingové kampaně, ale jako připomínka původního přání zůstala právě Elen An.

Pseudonym později odložila a pustila se do psaní ve dvou, a to se svojí sestrou Barborou Salátovou. Spolu vytvořily dva detektivní romány, v nichž nás seznamují s dvojicí nejlepších kamarádek Stacy a Ejmy, které si spolu otevřou kavárnu Glory. Jak se ale poperou s tím, když se jejich vysněný podnik stane místem vraždy? To se dočtete v prvním z nich s názvem K smrti dobrý.

Ve druhém, který se jmenuje Pískej konec a volně navazuje na předchozí díl, se Stacy a Ejmy z kolotoče vražd a policejního vyšetřování nedostanou. Tentokrát je jejich kavárna ušetřena, k vraždě dojde na stadionu, v prostředí profesionálních fotbalistů, jejich náročných přítelkyň a důležitě se tvářících manažerů. Že se nám z toho vytratila ta kuchařka? Ale kdeže… v knize je zmíněna celá řada kavárenských dobrot a ke všem tu najdete i recept.

A teď už si pojďme popovídat s autorkou…

Vaše dvě detektivní knihy K smrti dobrý a Pískej konec mají poněkud nevšední formu, nepsala jste je totiž sama, nýbrž se svojí sestrou Barborou. Koncept dvou autorů píšících jeden román jsme v poslední době mohli vidět například u Jany Šrámkové a Jana Němce. Ti spolu vytvořili experimentální román, jenž se dá číst oboustranně. U vás ale text vznikal jinak, a to takzvaně „na střídačku”, kdy se střídají kapitoly psané z pohledu Ejmy a Stacy, dvou kamarádek, které spolu provozují kavárnu Glory. Jak takové psaní probíhalo? Věděly jste dopředu, kam se bude příběh ubírat, a každá jste tam „svoji” linku směřovala? Nebo byl ten proces vzniku mnohem divočejší a samotný příběh vám vyvstal pod rukama až během psaní? A opravdu jste se po jednotlivých kapitolách střídaly, nebo jste si každá psala to své a pak jste linky propojily?

Myslím, že odpověď na tuhle otázku nejlépe vystihne fakt, že jsem u první knihy až do poloviny ani já sama netušila, kdo je vrah (úsměv). Myslím, že reakce mojí postavy pak byly o to uvěřitelnější a autentičtější. Ona taky moje postava řeší víc chod kavárny a svůj osobní život, narozdíl od postavy mojí sestry – která se v tom doslova vyžívá.

U dvojky – kde bych řekla, že je detektivní zápletka o dost propletenější – už jsem to věděla od začátku, abychom mohly dávat určitá vodítka našim čtenářům v průběhu celé knihy z obou pohledů. Ale co se týká mikropříběhu v knize, ať už jsou to nějaké romantické dějové linky nebo jen drobné vsuvky pro pobavení čtenáře, ty už si jedeme každá sama a jen na sebe plynule navazujeme. Nikdy jsem ale nezačala psát kapitolu dřív, než jsem si přečetla tu sestry předcházející (úsměv).

Vy jste dlouhou dobu žila v zahraničí. Na svých webových stránkách terezapise.cz zmiňujete, že jste tam nevědomky čerpala inspiraci pro svojí budoucí cukrářskou tvorbu. Když se dnes ohlédnete – nenačerpala jste tam nevědomky inspiraci i pro svoji tvorbu literární?

Popravdě jsme si už u druhé knihy říkaly, jestli hlavní hrdinky nepošleme někam na dovolenou, nicméně myslím, že by na to bylo ještě brzy. Ale pokud bychom jim umožnily cestovat v dalších dílech, které doufám vzniknou, určitě bychom zvolily jednu z výše zmíněných destinací.

Vaší prací a současně vášní je právě ona tolik zmiňovaná cukrařina. Odhadli jsme to tedy správně, že Vaším alter egem je Ejmy, jedna ze dvou hlavních postav, která má v kavárně Glory na starost všechny místní dobroty, je magnetem na netradiční situace a nedají jí spát detektivní příběhy? A naopak praktická a sarkastická manažerka Stacy je blízká Vaší sestře a spoluautorce Barboře?

Možná vás to trošku překvapí, ale je to právě naopak. Moje sestra je vcelku introvertní, matematicky založená povaha, která má ráda svoje pořádky a pravidla. Dokud ji ovšem nezavřete do únikové místnosti. V tu chvíli se promění v šíleného detektiva, kterému prakticky nejde stačit. To její nadšení je vždycky super a hrozně mi tím připomíná Ejmy.

Já jsem naopak v něčem zase podobná Stacy, jsem hodně emotivní, někdy až náladová, ale zase velice extrovertní. Miluju nové příležitosti, nečekané události a společnost.

Co se týče receptů v knihách, ty jdou za mnou, ale jaké konkrétní dobroty tam jsou, to je práce nás obou. Respektive já si dlouho myslela, že je to v mojí dikci, ale pak jsem si všimla, že jsou v knize samé dezerty i slané výrobky, které moje sestra miluje, takže tam cítím nějakou podprahovou manipulaci (smích).

Gastronomie je svět sám pro sebe a na textu je znát, že ho důkladně znáte. Já jsem v gastru pracovala přes deset let, z toho poslední pár let právě v kavárně, navíc jsem duší velký kavárenský povaleč, takže jsem si během čtení moc užívala těch detailů, které se vám do příběhu podařilo dostat. Od toho, jak probíhá catering, přes samotný provoz kavárny až po jezdecké výhody vozíků v Makru, které mě vyloženě rozesmály. Stejně tak rozumím vášni pro detektivní příběhy. Jak se vám tam ale objevil ten fotbal? Máte s tímto světem nějakou osobní zkušenost, fandíte, nebo jste si ho vybraly proto, že šel hezky zapojit do příběhu a je atraktivní?

Myslím, že každý, kdo žije ve městě, který má svůj – ideální prvoligový – klub, je tím nějakým způsobem ovlivněný. Ať už jste skalní fanda, máte někoho takového v rodině, nebo musíte každé pondělí poslouchat od kolegů v práci, jaký je trenér/hráč/soupeř/rozhodčí debil (úsměv). V Plzni taky musíte počítat s tím, že ve dnech fotbalu není snadné najít v centru města místo v hospodě, natož k parkování. Ale upřímně – mně se to fanouškovství a sounáležitost s domácím týmem hrozně líbí, přijde mi to takové stmelující, a pokud nejde o těch pár extrémních fanoušků, je to super, jaké emoce dokáže tahle hra vyvolat. A emoce – ty jsou myslím nezbytné v každém dobrém příběhu, a když se s nimi ještě čtenář dokáže ztotožnit nebo je minimálně identifikovat jako něco, co zná ze skutečného života a svého okolí, je to to nejlepší.

Kniha je psaná hovorovým jazykem a troufnu si říct, že je v ní množství kulturních odkazů, které ocení především mileniálové. Myslely jste během psaní na to, jací čtenáři budou Vaše knihy číst?

Popravdě moc ne (úsměv). Nicméně je pravda, že fakt, že děj je popisovaný z pohledu dvou žen kolem čtyřicítky, nahrává tomu, že sedne nejlépe této skupině. Ale znám spoustu výrazně starších i o dost mladších žen, kterým se knihy moc líbily. A dokonce mají knihy i své mužské příznivce, což nás samozřejmě těší dvojnásob.

A jaké knihy máte naopak ráda Vy? Tipovali bychom Vás na vášnivou čtenářku detektivek. Trefili bychom se, nebo holdujete jinému žánru? Máte své oblíbené autory, ke kterým se pravidelně vracíte?

Tentokrát jste se trefila přesně! Miluju detektivky a přiznám se, že jiné knihy už prakticky nečtu. Miluju klasiku, jako je Agatha Christie nebo sir Arthur Conan Doyle, ale líbí se mi i novější kousky nebo česká tvorba. Teď zrovna čtu Záhadu zmizelého šlechtice a musím říct, že i když jsem na začátku, knížka působí slibně.

Ondra psal před rokem článek, v němž se ptal zavedených českých autorů, co by poradili svým začínajícím kolegům. Co byste jim poradila Vy? Jak probíhaly Vaše literární začátky? A jak jste navázala spolupráci s nakladatelstvím 103 media, které vydalo obě Vaše knihy?

Myslím si, že být v dnešní době úspěšným českým autorem je fakt hodně složitá disciplína, a i když uděláte všechno dobře – tedy umíte psát, máte super nápad, získáte pro svoji práci nakladatelství a knížka vám skutečně vyjde, máte za sebou „to nejsnazší“. Dostat dnes knihu mezi stovky a tisíce nových titulů a přesvědčit čtenáře, aby si koupil právě tu vaši, to je strašně těžká disciplína. Základ je nemít velká očekávání, psát knihu proto, že chcete, aby vznikla, že chcete, aby si ji měli možnost přečíst lidé kolem vás, a hlavně že to celé děláte ne kvůli penězům nebo slávě. Prostě, že mít svou knihu v ruce je ten vysněný cíl. A všechno, co bude následovat, je už jenom bonus.

Začátek roku je často spojený s celou řadou předsevzetí a zvědavým očekáváním, co nám ten nový rok přinese. Co byste si přála pro své knihy a co letos čeká Vás osobně?

Já bych si samozřejmě přála, aby se knihy dostaly do povědomí co nejvíce lidem, protože jsem přesvědčená o tom, že jsou to knihy, které potěší, jsou to ideální oddychovky na dovolenou nebo jako náhrada mobilu večer před usnutím. Bude to znít jako klišé, ale já si vážně přeju, aby naše knížky dělaly lidem radost a působily jako taková terapie v tom dnešním na psychiku někdy dost náročném světě.

Můžeme se těšit, že se s Ejmy a Stacy potkáme znovu u dektektivky č. 3?

Já si popravdě nedovedu představit, že už bychom o nich se sestrou nikdy nepsaly, příliš nám přirostly k srdci. A tak nějak mám pocit, že by si ještě alespoň jedno dobrodružství zasloužily (úsměv).

My děkujeme Tereze Olbrichtové za rozhovor a Vám, že nás čtete!

Za Literární tlachání

Kačka

Tím totiž vystoupil ze škatulky své obvyklé tvorby. Jedná se o humornou knihu o jedné (ne)obyčejné rodině a jejím životě v době, kdy se lámaly dějiny… Řeč bude i o autorově talk show a o překvapení, které po křtu (tradičně) chystá svým čtenářům.

A na úplném konci… zamilovali jste se do Phoebe Stoneové stejně jako Ondra, nebo k ní máte lehké výhrady jako Kačka? Pojďte si s námi popovídat o Svatebčanech, havranech a Virginii Woolfové.

Zdravíme v roce 2026!

V posledních týdnech jsme se kapánek odmlčeli, ale hlásíme, že jsme zpět, připraveni s vámi (možná trochu nepravidelně) sdílet novinky a zajímavosti z literárního světa, které nás cvrnknou do nosu!

Tak se rovnou pojďme podívat na to, co nás v tom novém roce čeká a co zahřeje naše knihomolská srdce. Dneska to bude hodně o filmech, trochu o umění a síle sociálních sítí… a samozřejmě o knihách a edičních plánech!

Gerta Snirch a zázraky ze Sv. Jiří na plátně

Přiznáme se, že jsme netušili, že Kateřina Tučková debutovala v roce 2006 románem Montespaniáda, my ji totiž zaznamenali, stejně jako asi většina čtenářů, až v roce 2009, kdy vydala svůj historický román Vyhnání Gerty Snirch. Za životní příběh mladé maminky Gerty, která je jedné květnové noci roku 1945 jako dcera brněnského Němce a Češky vyhnána na brněnský pochod smrti, získala nominaci na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého.

O rok později pak získala za román o vině Čechů a Němců čtenářskou cenu Magnesia Litera. Inspirací pro ni prý bylo, když se během studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nastěhovala do bytu v centru Brna, konkrétně do čtvrti Zábrdovice, které se přezdívá brněnský Bronx, odkud byli právě v roce 1945 němečtí obyvatelé vyhnáni.

A právě v centru Brna, například na třídě Kapitána Jaroše, v ulicích Beethovenova a Jezuitská či ve vile Engelsmann, kde za druhé světové války skutečně bydleli nacističtí důstojníci, se v loňském roce natáčela i dvoudílná minisérie Vyhnání Gerty Snirch režiséra Tomáše Mašína, který stojí za ještě nedávno hojně diskutovanými Bratry.

Na filmovém zpracování Gertina příběhu spolupracovala Česká televize, HBO, produkční společnost Negativ a ARTE… A kdyby to náhodou nestačilo, tak na scénáři se podílela Alice Nellis a Ondřej Gabriel a mladou Gertu Snirch ztvárnila talentovaná Barbora Váchová, zatímco její starší verzi pak zkušená Milena Steinmasslová.

Předpremiéru měl snímek v úterý 20. ledna v pražské Lucerně, oficiálně bude ale uveden 4. února na streamovací platformě HBO Max, o čtyři dny později jej do svého vysílání zařadí HBO a na obrazovkách České televize se objeví letos na podzim.

To román Letnice, debut Miroslava Hlauča s prvky magického realismu, který se v roce 2024 objevil na literární scéně jako zjevení a nás v rámci podcastu naprosto nadchnul, zatím tak pevné filmové obrysy nemá. Jeho autor ale v prosincovém rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil, že filmové zpracování bude! Konkrétnější nebyl (a asi ani nemohl být), zmínil ale, že měl šest nabídek a ke konci roku na jednu z nich kývl.

A to není všechno, milí televizní diváci (teď si připadáme trochu jako legendární Horst Fuchs, ale jsme fakt nadšení!). Příběhy obyvatel veskrze kouzelné vesničky Svatý Jiří se totiž dostanou nejen na filmové plátno, ale i na divadelní prkna, konkrétně na prkna Městského divadla v Brně, a to už v září letošního roku. A my se nemůžeme dočkat, až Odyssea Pastýře, Tomáše, Julii či Anežku od Kříže uvidíme na vlastní oči. Stejně jako anděly, mluvící sochy a lámání kamene za pomocí píšťaly.

A poslední skvělá zpráva, která v rozhovoru zazněla a Miroslav Hlaučo nám s ní zpříjemnil konec roku, je ta, že pracuje na nové knize s pracovním názvem „Dům, odkud se dobře odchází”. A má v plánu vydat ji… v roce 2026.

A co na to Hollywood?

Tedy možná ne přímo Hollywood, ale spíš zahraniční produkce. Ty totiž taky chystají pár projektů, které by divákovi s láskou ke knihám neměly uniknout.

Tím prvním je Odyssea, druhý z Homérových eposů, které jste na hodinách literatury, kde se probírala starověká literatura, buď milovali, nebo nenáviděli (my patřili k té první polovině). Do tohohle velkofilmu se pustil jeden z nejúspěšnějších režisérů současnosti, a to Christopher Nolan. Obsazení je také více než hvězdné, cestou na Odysseovu rodnou Ithaku se potkáme s Mattem Damonem, Tomem Hollandem, Anne Hathaway, Robertem Pattinsonem či Zendayou.

Už nyní je film předmětem mnoha diskuzí, řeší se například kostýmy a zbroj, které jsou pod drobnohledem, zda odpovídají dobovým představám. A nám nezbývá, než si držet palce, aby to nedopadlo jako před dvaadvaceti lety s filmem Troja. Inu, uvidíme 16. července.

Další literární klasikou, která se dočká své moderní filmové podoby, jsou Bouřlivé výšiny (taky vám to trochu tahá za uši a dali byste přednost názvu Na větrné hůrce?) spisovatelky Emily Brontë. Úkolu převést toto stěžejní dílo anglické literatury znovu na plátno, se ujala anglická herečka, režisérka a scenáristka Emerald Fennell.

Ta má s literárními a historickými tématy celou řadu zkušeností. Hrála například po boku Keiry Knightley v Anně Karenině a střihla si roli i ve filmovém zpracování Dánské dívky natočené podle předlohy Davida Ebershoffa. V seriálu Koruna, který svou popularitou dalece překročil hranice britského království, pak ztvárnila Camillu Parker Bowles.

Co se režie týče, debutovala v roce 2020 snímkem Nadějná mladá žena, za nějž se jí dostalo celé řady filmových ocenění včetně Oscara za nejlepší scénář. Následoval film Saltburn, příběh mladého studenta Olivera Quicka, který se během těžce vydobytých studií na Oxfordu nechá zlákat do světa aristokratického a okouzlujícího Felixe Cattona v podání Jacoba Elordiho.

Ten si nyní, ve třetím režijním počinu Emeraldy Fennell, zahraje rozervaného Heathcliffa a naváže tak na taková filmová esa, jako byli Laurence Olivier, Richard Burton, Timothy Dalton či Ralph Fiennes. Roli Catherine si zase po Merle Oberon, Juliette Binoche či Charlotte Riley vyzkouší v poslední době čím dál populárnější Margot Robbie.

Do svého oblíbeného kina se můžete začít chystat už 12. února, většina kin snímek ale uvede symbolicky až na svátek sv. Valentýna. Kdo by byl hodně nedočkavý, tak vězte, že 11. února se bude v kině Lucerna konat předpremiéra a lístky jsou k zakoupení zde.

Dalším filmovým tipem, nad kterým zaplesá nejedno knihomolské srdce, je pak snímek Project Hail Mary amerického spisovatele a softwarového inženýra Andyho Weira, který v češtině (stejně jako kniha) vyjde pod názvem Spasitel.

Po knize a filmu Marťan, v němž jsme všichni fandili Mattu Damonovi, když na Marsu pěstoval brambory, přichází další meziplanetární hrdina. Tím je učitel přírodopisu Ryland Grace v podání Ryana Goslinga, který se jednoho dne probudí a nepamatuje si, kdo je, ani jak se dostal do vesmírné lodi plující miliony kilometrů od domova. A přesto je jedinou nadějí lidstva na záchranu…

Snímek vtrhne do kin 20. března, takže pokud jste knihu nečetli, tak to ještě krásně stihnete. Je skvělá a abychom vás nalákali, tak zmíníme, že na serveru databazeknih.cz má úctyhodných 92 % a přes dva tisíce hodnocení.

Že jsou knihy Jo Nesbøa pro filmové a seriálové tvůrce takovým svatým grálem, to už víme. Jen jeden z jeho stěžejních hrdinů měl prozatím tak trochu smůlu. Na plátně se sice objevil už v roce 2017, ztvárnil ho Michael Fassbender, moc slávy si ale snímek Sněhulák neužil, kritika byla mnohem hlasitější a… oprávněná. Ano, mluvíme o Harry Holeovi, nejlepším detektivovi kriminální policie v Oslu, který kromě zločinu bojuje i se svými vlastními (tekutými) démony.

V březnu letošního roku se objeví znovu, tentokrát na Netflixu. A v nás tohle zpracování, které nese anglický název Jo Nesbø's Detective Hole, vzbuzuje velké naděje. Bude se jednat o seriál, první série bude mít devět dílů, bude adaptací pátého knižního dílu s názvem Pentagram… a hlavním scenáristou a showrunnerem bude sám Jo Nesbø! Bude to temné, bude v tom hrát Tobias Santelmann a my se na to moc těšíme!

Městská knihovna a trable s instagramovou frontou

Je to vlastně trochu legrační. Pro nás, kteří jsme do Městské knihovny na Mariánském náměstí chodili už jako malí pro další dobrodružství Správné pětky, se stala umělecká instalace zvaná Idiom (nebo taky Nekonečná studna či Sloup vědění) slovenského výtvarníka Mateje Kréna něčím mile známým, ale zcela běžným.

To ale neplatí pro desítky až stovky turistů, kteří denně stojí před knihovnou a čekají klidně i dvě hodiny, aby ulovili svoje fotky v nekonečném tunelu z knih. Stačila k tomu zmínka v průvodci Lonely Planet a hlavně jedno virální video na sociálních sítích před čtyřmi lety…

Takový zájem je samozřejmě potěšující, ale zároveň knihovně a jejím návštěvníkům z řad čtenářů přináší i řadu komplikací, které se letos zřejmě vyřeší ke spokojenosti všech zúčastněných. Už dříve byly pro turisty lačnící po fotce vyčleněny jedny vstupní dveře a centrální část schodiště vedoucího do foyer. Letos by mělo dojít k úpravě vstupu, uvnitř by měl vzniknout prostor k sezení a občerstvení a zároveň se upraví i dispozice vrátnice a šaten tak, aby byl provoz co nejplynulejší.

Vyskočilo na nás z edičních plánů

Ediční plány už pár let bedlivě sledujeme a je to naše velká radost i vášeň. Jsou to vlastně takové trailery ve formátu pdf a automaticky v nás probouzejí pocity radostného očekávání. A na co se tedy v prvních měsících letošního roku těšíme nejvíc?

Tři grácie z Hostu

Nutno podotknout, že ty tři grácie myslíme v tom nejlepším slova smyslu, protože se jedná o naše oblíbené autorky, a to Petru Klabouchovou, Viktorii Hanišovou a Ivu Hadj Moussu.

Petře Klabouchové vyjde 14. dubna další z jejích šumavských románů plných sněhu a legend. Nese název Vona a dle autorčiných vlastních slov ho měla napsaný už před pěti lety, po Pramenech Vltavy, ale vždycky ho předběhla jiná z jejích knih. Až doteď.

Pojednávat bude o tragédii ze zimy roku 1853, která se odehrála v šumavských Kozích hřbetech neboli Cimrukách. A znovu řečeno slovy autorky: je to šumavská zombie apokalypsa podle skutečných událostí. A my doplníme, že se můžeme těšit na prvky hororu a detektivky, na boj dobra se zlem, na strach a nepochopení, co neumírá, ale přechází z generace na generaci. Jak to Petra Klabouchová umí.

Obálka novinky Viktorie Hanišové se teprve připravuje, co už ale víme, je, že se bude jmenovat Hoří ti táta a vyjít by měla 7. května. Autorka se v románu pouští na pole společenského románu, ale zároveň neopouští ani své stěžejní téma rodinné tragédie.

Hlavní postavou románu je Lada, která je úspěšnou spisovatelkou a dcerou muže, jenž se na protest upálil před Poslaneckou sněmovnou. Pátrá po jeho motivech a zároveň se snaží psát novou knihu, na kterou tlačí z nakladatelství. A tak se stane, co se musí stát: z jejího pátrání se stává rukopis a z našeho čtení hluboká sonda do hlubin současné společnosti.

Naše čtenářské seznámení se spisovatelkou Ivou Hadj Moussou proběhlo zhruba před rokem, kdy jsme si pro náš podcast vybrali její román Těžké duše o střetu boomerů s mladou generací.

Od té doby se těšíme na její další knihu a podle anotace se zatím zdá, že nebudeme zklamaní. Sama autorka píše, že nápad na román vznikl před pár lety, když plavala v poděbradském jezeře a napadlo ji, co by se stalo, kdyby zjistila, že umí dýchat pod vodou? Změnilo by to nějak její život?

A tak 17. března spatří světlo světa pozdní coming-of-age román o čtyřicátnici Evě, která se snaží přežít tlak rodiny, úřadů, médií i vlastních očekávání a do toho zjistí, že má jednu zcela nevšední dechberoucí vlastnost… To všechno s nadhledem a humorem, který je spisovatelce vlastní.

Argo a italské výlety

Italskou literaturu máme spojenou převážně s Elenou Ferrante a Paolem Cognettim, což je, přiznáváme, žalostně málo. K jejímu dalšímu poznávání nás teď ale přímo vyzývá ediční plán nakladatelství Argo. Našli jsme v něm totiž dva italské romány, které nás nadmíru zaujaly.

Tím prvním je debut italského spisovatele Leonarda Pietra Sana a má vskutku nevšední zápletku. V rodinné vile v Turíně pořádá studentka Isa party pro své přátele, když v om dorazí nečekaný dárek a výhružná zpráva: Když se do jedné hodiny ráno nikdo z přítomných neodváží dotknout kasuára ze sousední zahrady, zemře jejich kamarád Ezio. Ptáte se, co je to kasuár? Je to nebezpečný pták, který se podobá pštrosovi a je zobrazený na přebalu knihy.

Tím druhým je pak román mladé italské spisovatelky Beatrice Salvioni, kterou mohli čeští čtenáři zaregistrovat v roce 2024, kdy jí vyšla v překladu Alice Flemmrové čtenářsky úspěšná prvotina Dareba. Je to příběh o dívčím dospívání, o přátelství dvou dívek Francesky, dcerky z měšťanské rodiny, a Maddaleny, nespoutané uličnici, která je později obviněna z vraždy. To vše zasazené do fašistické Itálie ve 30. letech 20. století.

A právě v následujících několika měsících by měl vyjít román Ničema, který na autorčinu prvotinu navazuje (ale dá se číst i samostatně, bez znalosti prvního dílu). Setkáváme se znovu s Francescou, která svojí kamarádce celé čtyři roky píše dopisy do blázince. Jednoho dne však zjistí, že ani jeden z dopisů nebyl odeslaný. Odhodlá se proto k několika impulzivním rozhodnutím, která jí Maddalenu nakonec vrátí. Je to však stále ona a je jejich kamarádství stejné? A jak se do příběhu promítne probíhající válka?

A na co se letos těšíte vy?

Za Literární tlachání,

Kačka

A co myslíte, podaří se autorovi Zamilovaným vinopalníkem navázat na čtenářský úspěch Stoletého staříka a Analfabetky? Pojďme to probrat!

Teď se blíží konec roku 2025 a my vám chceme představit Zamilovaného vinopalníka, v pořadí sedmý autorův román. O čem je? A kdo je překladatel Walter Fritsch a proč se kolem něj strhla dost důležitá debata? Většinou máme s Ondrou podobný čtenářský vkus, ale tentokrát se naše názory rozcházely…

Subscribe now

Tak si s námi pojďte popovídat o těžko uchopitelných medúzách, řecké mytologii, o životě s chronickou bolestí a jednom velice zvláštním přátelství. A taky o Stanjurově superschopnosti psát ženské postavy a romány, co jednoho donutí přemýšlet…

Subscribe now

Co udělá hlavní hrdinka, když vejde do bytu své nejlepší kamarádky a nenajde tam nic, jen kaluže krve..? V čem se Medúzy liší od Srpnů a kam nás jejich čtení v myšlenkách zaválo?

Jedna z komet české literární scény posledních let Jakub Stanjura nedávno vydal druhý román Medúzy. Povídali jsme si společně o tlaku z očekávání po úvodním debutovém románu, o mezilidských vztazích v jeho románech nebo o ženské rivalitě v patriarchální společnosti. Dotkli jsme se také námětu jeho potenciální třetí knihy. Pokud nějaká bude…

Každý člověk (a hlavně sportovec) vám potvrdí, že obhájit vítězství je mnohem těžší než ho získat napoprvé. Uvědomoval jste si už ve chvíli, kdy Srpny získávaly jeden nadšený ohlas za druhým, že druhá kniha bude o to náročnější?

Že je druhá kniha náročnější než ta první, slýchám od spisovatelů a spisovatelek už roky a musím to potvrdit. Naplno mi to ale došlo až u psaní Medúz, kdy jsem po několika měsících práce zjistil, že netuším, jestli chci rukopis vůbec dokončovat. Nejen proto, že pro mě byl osobní, ale i proto, že jsem nedokázal propojit všechny dějové linky a motivy tak, jak bych si přál. Pomohlo mi dát tomu čas a odpočinout si, i když jsem se tomu zprvu bránil.

V některém z rozhovorů jste říkal, že jste se nejdřív potřeboval vypsat ze Srpnů, a teprve když jste měl dojem, že už nepíšete něco podruhé, pustil jste se do Medúz. Jak dlouho vám to trvalo a kolik stránek jste hodil do koše?

Trvalo to zhruba čtvrt nebo půl roku psaní. Poté bylo potřeba to, co vzniklo, protřídit. Nevím přesně, kolik stránek jsem vyhodil, ale zhruba kolem dvaceti nebo třiceti jich asi bylo. Ony ale i ty vyhozené stránky něčemu poslouží — nakonec díky nim víte, kudy cesta nevede, anebo naopak kudy vede, ale vy tuto cestu chcete ponechat zastřenější, tajemnější.

V Srpnech jste se zabýval zejména partnerským vztahem mezi mužem a ženou. V Medúzách hraje prim přátelství dvou žen. Budete v tomto pátrání po různých dynamikách vztahů pokračovat i nadále?

Myslím, že vztahy budou pro mou tvorbu vždycky důležité. Ono to bez nich v literatuře ani moc nejde. Nejsem si ale jistý, zda chci pokračovat ve vztazích, které na sobě parazitují nebo se navzájem ničí. Minimálně v další knize, pokud nějaká bude, bych se rád zaměřil na vztahy, které můžou člověku pomoct.

V Medúzách je české státní zdravotnictví vykresleno dost otřesně. Všechny zážitky jsou údajně Vaše nebo Vaší kamarádky. Nás hodně oslovila obava, že pod zásahy necitlivého doktora pacient přestává být pánem svého těla. Vychází přímo tenhle pocit z reálného vnímání situace, nebo jste si to do románu „přidal“?

Je to má osobní zkušenost. Ve chvíli, kdy s mým tělem někdo nakládal nedůstojně, cítil jsem se až zvláštně odpojeně, jako by moje tělo nebylo tělem, ale jenom jakousi hmotou. Totéž platilo i v případě, kdy jsem pociťoval příznaky nemoci — když svému tělu nerozumíte a nevíte, co se v něm odehrává, dá se to snadno vnímat tak, že si žije samo od sebe, bez vás.

Důležitou roli v románu hraje nepochopení druhého člověka. A zároveň závist nemocného ke zdravému. Hlavní bezejmenná postava je bezesporu nemocná ve fyzickém smyslu slova, ale když jste ji psal, vnímal jste ji i jako postavu nemocnou psychicky?

Netroufám si vypravěčku diagnostikovat, je ovšem pravda, že jisté psychopatické a sociopatické sklony určitě má. Pro mě tahle její stránka ale nepředstavovala nic, co bych si potřeboval vysvětlovat, konkrétněji označovat nebo pojmenovávat. Chtěl jsem ji jen následovat a její proměnu pozorovat.

Jedním z velkých témat románu je také ženská rivalita. Vy sám jste podle svých slov vyrůstal obklopen ženami. Jaký rozdíl vnímáte mezi vzájemnou ženskou a mužskou rivalitou?

Vlastně nijak zásadní. Rivalita je pro mě rivalita, ať už jde o ženy, nebo o muže. Domnívám se však, že rivalita je u žen častější, protože patriarchální společnost nemá ráda, když si ženy rozumějí, když si pomáhají, soucítí spolu, podporují se, protože by to mohlo znamenat, že se nedejbože spojí a v systému, ze kterého mocní muži po staletí čerpají, nastane změna.

Máte už rozepsáno něco dalšího? Pokud ano, prozradíte něco málo o svém vznikajícím rukopisu?

Námět na třetí román už mám, ale zatím mi k jeho rozepsání chybí chuť. Rád bych se v dalším díle věnoval dostupnosti bydlení a vlivu architektury na lidskou psychiku. Po všech událostech, které v souvislosti s mou knihou v minulých týdnech nastaly, se však intenzivně zamýšlím, jestli chci v literárním provozu vůbec zůstat. Pro své čtenáře a čtenářky mám každopádně jedno velké překvapení, které snad budu moct brzy sdílet. Tak uvidíme.

Share

Subscribe now

V posledních týdnech nějak podezřele často narážíme na náhodné příspěvky, články a obrázky, které nás vrací do dětství. Do dětství, v němž jsme v honu za dobrodružstvím nespočetněkrát přeběhli Rozdělovací třídu, na klopě nosili žlutý špendlík a muž v policejní uniformě pro nás byl jedině Dlouhý v přilbě. Zkrátka do dětství, v němž jsme hltali příběhy Rychlých šípů. Ale je to všechno opravdu náhoda? Nebo se ve Stínadlech něco chystá a my tajemného Tleskačova ježka v kleci vídáme naprosto cíleně? Nedalo nám to a jali jsme se pátrat… a u Joviše, ono je to 85 let, co začala v Mladém Hlasateli vycházet Záhada hlavolamu!

Tak schválně… Pamatujete si, jak začalo přátelství Mirka Dušína a Jarky Metelky? Který z Rychlých šípů přivedl do klubovny psa Bublinu? Jak se vlastním jménem jmenovala Haha Bimbi a kdo byl Vláďa Dratuš? A jak se chlapcům z Rychlých šípů podařilo uprchnout ze zahrady Uctívačů ginga?

Víte, jak v žádném případě neodpovídat na otázku:

… a při slovech:

…se vám ježí chlupy v zátylku?

Pak si pojďte přečíst náš aktuální TAM-TAM o tom, co je nového ve světě Rychlých šípů.

Vzhůru do trafik!

U příležitosti 85 let od prvního vydání Záhady hlavolamu spojily své síly nakladatelství Albatros a Skautská nadace Jaroslava Foglara. A výsledek? Tím je nová edice Dílo Jaroslava Foglara, která přinese kompletní vydání všech 20 Jestřábových románů a povídkových knih. Knihy budou vycházet postupně v následujících dvou letech a celá akce vyvrcholí v roce 2027, kdy si budeme připomínat 120. výročí narození Jaroslava Foglara. Když se vám knihy podaří ulovit postupně všechny, pak budete mít v poličce sběratelskou řadu s jednotnou grafickou úpravou a obálkami od legendárního ilustrátora Marko Čermáka.

A kam můžete pro jednotlivé díly vyrazit? Přece do prodejen tisku, tedy do trafik! Každá z knih bude v prodeji pouhé tři týdny a ta první a pravděpodobně nejslavnější, tedy Záhada hlavolamu, je v prodeji už od 20. října a bude na stáncích do 9. listopadu, takže to ještě stihnete.

Od 1. prosince ji nahradí Chata v Jezerní kotlině a do konce roku stihne vyjít i druhý díl původní stínadelské trilogie Stínadla se bouří.

Pokud nejste fanoušci trpělivého čekání a postupného sbírání, pak si můžete u Skautské nadace Jaroslava Foglara, konkrétně v jejich e-shopu s příznačným názvem Jestřábův dobročinný obchod, předobjednat prvních pět svazků i s tematickými dřevěnými záložkami za 1050 korun. Nutno podotknout, že se nejedná o e-shop v pravém slova smyslu, protože jeho smyslem není finanční zisk, nýbrž podpora dobré věci – nejméně 30 % putuje na podporu a renovaci skautských kluboven.

K celému projektu a nové edici pak vznikly také samostatné webové stránky www.foglarovky.cz, kde najdete informace o jednotlivých dílech, datech vydání či možnostech předplatného.

Rychlé šípy jako animovaný seriál

Taky jste milovali legendární seriál Rychlé šípy z roku 1969, kde hrál Červenáčka mladičký Roman Skamene a padoucha Mažňáka Václav Sloup? Pak vězte, že se chlapci z Rychlých šípů na obrazovky chystají znovu, respektive už na ně vtrhli. A to v podobě nového sedmidílného animovaného seriálu, který od této soboty běží na ČT Déčko a podílela se na něm Česká televize a Studio Alkay Animation Prague. První díl nese název Rychlé šípy se seznamují a 8. listopadu ho bude následovat druhý díl Rychlé šípy v zajetí kouzel.

Výtvarníkem seriálu je malíř a komiksový kreslíř Karel Jerie a oblíbené postavy k nám budou promlouvat hlasy Jaroslava Plesla, Matěje Hádka, Matouše Rumla, Jana Maxiána a Martina Písaříka (ten třeba mluví postavu Štětináče z Bratrstva kočičí pracky).

Pokud byste chtěli porovnat originální příběhy se seriálem (přece jen televizní seriál si žádá poněkud jinou formu a dramaturgii), pak mrkněte na komiks Rychlé šípy - Jak to bylo doopravdy. Jedná se o sešitové vydání, které bude v trafikách dostupné od 10. listopadu a obsahuje původní komiksy, na jejichž základě vznikaly jednotlivé díly. Nebo se podívejte na webové stránky www.rychlesipy.org, protože stejně jako má vlastní web knižní edice, má je i tento seriál.

Rychlé šípy pro fajnšmekry

Jestliže jste milovníci všeho vontského, pak by vám neměla utéct publikace Za oponou Stínadel, která vyjde 27. listopadu pod hlavičkou nakladatelství Albatros. Bude se jednat o nádhernou velkoformátovou knihu s ilustracemi Jiřího Gruse, v níž najdeme poprvé publikované původní Foglarovy rukopisy, náčrty, poznámky a nepoužité motivy, ale také veškeré podklady pro rozpracovaný čtvrtý díl stínadelských dobrodružství. Ten už Foglar bohužel před svou smrtí nestihl dopsat, víme ale, že se měl jmenovat buď Budou se Stínadla bourat?, nebo Kdo byl Jan Tleskač?

Nás tedy ještě nadchl příběh vinylových desek! Vůbec jsme netušili, že firma ESTA vydala na přelomu válečných let 1941 a 1942 šest šelakových desek s příběhy Rychlých šípů, které zdramatizoval sám Jaroslav Foglar a sehrály je členové jeho oddílu. Většina desek byla zničena, ale v Jestřábově dobročinném obchodě je možné zakoupit jejich remasterované verze s rozsáhlým bookletem, který obsahuje kupříkladu kronikové záznamy ze samotného natáčení.

Rychlé šípy na Instagramu

Ačkoli je představa Rychlých šípů jako influencerů, kteří z každé své výpravy do Stínadel natočí vlog, poněkud děsivá, nemůžeme vás ochudit o informaci, že Rychlé šípy jsou na Instagramu a mají svůj oficiální účet!

Ale nebojte, Skautská nadace Jaroslava Foglara, která vlastní autorská práva a spravuje Jestřábův odkaz, to dělá vkusně a zcela pochopitelně hledá nové formy, jak oslovit mladší generace. Instagramový účet tak bude sloužit k tomu, aby nabídl vhled do foglarovského světa a jeho hodnot a představil nové knihy, jejich ilustrátory či chystané projekty pro děti a soutěže.

Rychlé šípy pro deskobijce

Ptáte se, kdo je to deskobijec? Tohle slovo jsme si vypůjčili od Alice Kavkové z rodinného deskovkářství 4 kavky. Ta totiž vytvořila sbírku deskoherních novotvarů a slangu, kterou postupně publikuje ve 4letteru, a pokud se do něj podíváte, tak zjistíte, že deskobijec je zkrátka zarytý hráč deskových her (případně by se také hodil výraz deskoholik, což je osoba závislá na hraní deskových her).

Patříte mezi ně? Tak to by vám neměla utéct nová desková hra Stínadla od Albi, kterou vytvořil Vladimír „Vlaada“ Chvátil, legendární tvůrce deskových a počítačových her.

Jedná se o dobrodružnou kooperativní hru, v níž se vydáte do Stínadel, kde budete řešit záhady a vaším úkolem samozřejmě také bude nenechat se chytit Vonty. Hru je ideální hrát v pěti, aby každý hráč zastupoval jednoho hocha z Rychlých šípů.

Tuhle deskovku si bude možné poprvé zahrát 7. listopadu na akci zvané Poznej Stínadla.

Poznej Stínadla!

Tohle bude opravdu velkolepá oslava!

A na co se můžete těšit? Na živé kreslení Stínadel a autogramiádu Jiřího Gruse a Karla Jerie, na finále mistrovství ve vyjímání ježka z klece, ale taky na to, že si budete moct poprvé zahrát deskovku Stínadla – pokud chcete mít jistotu a přesný čas, kdy budete moci hrát na jednom ze tří nevšedních míst, která jen podtrhnou atmosféru celé hry, doporučujeme se zaregistrovat zde.

My se asi nejvíc těšíme na venkovní pátrací hru, která se jmenuje stejně jako celá akce, tedy Poznej Stínadla.

Pár tajemství na závěr

Jaroslav Foglar věděl, že tajemství mají ohromnou sílu a moc, a tak nikdy neprozradil, kde se nacházejí Stínadla či klubovna Rychlých šípů, nebo kdo byl Mirek Dušín.

Věděli jste ale, že Jindra Hojer a Červenáček měli předlohu ve skutečných osobách z masa a kostí?

Inspirací pro Červenáčka byl údajně člen pražské Dvojky (2. pražský oddíl, který vedl právě Jaroslav Foglar) Václav Černý, kterému se v té době přezdívalo Černoch. Jeho velkým a celoživotním kamarádem byl… světe div se, Jindra Hojer! Za ním prý Jestřáb přišel, že by jeho jméno potřeboval do seriálu, ale aby se nebál, že mu ta postava ostudu určitě neudělá. Pak bylo ještě potřeba vše domluvit s Jindrovou maminkou a ujistit ji, že postava bude veskrze kladná. A tak se Jindra Hojer stal nedílnou součástí Rychlých šípů. Záhada ježka v kleci se mu očividně dostala pod kůži, protože v roce 2019 vydal knihu hlavolamů s názvem Záhadné hlavolamy pro chytré hlavičky. Spolu s Václavem Černým pak dali dohromady knihu vzpomínek Jestřábe, díky.

Poslední událostí, která nás definitivně přesvědčila, že newsletter o Rychlých šípech prostě musíme napsat, bylo nedávné předávání vyznamenaní prezidentem republiky Petrem Pavlem. Medaili Za zásluhy v oblasti výchovy a školství totiž získal Miloš Zapletal, kterého skauti budou znát spíše pod přezdívkou Zet. Byl spolupracovníkem a pokračovatelem Jaroslava Foglara, překladatelem z angličtiny (to díky němu si můžeme přečíst víc než desítku knih E. T Setona v českém překladu) a skautským vedoucím a redaktorem.

Díky, že jste dočetli až sem, plantážníci!

Za Literární tlachání,

Kačka

Pokud jste se spolu s Robertem Langdonem a Katherine Solomonovou krčili na tajném schodišti v Klementinu, procházeli se po Petschkově vile a znáte tajemství jejího nábytku a taky víte, co se skrývá v krytu Folimanka, tak tohle povídání je pro vás. Pojďte s námi probrat tuhle Brownovu pražskou jízdu.

Subscribe now

Přemýšleli jste nad tím, po kterých autorech nejčastěji sahají čtenáři v zahraničí? Kdo je populární třeba v USA, Británii nebo na Slovensku? Zajímavé je, že se ve většině případů jedná o domácí autory, většinou spisovatele zabývající se tvorbou thrillerů či detektivek. Výjimkou ale není ani obliba tvůrců dětských knih nebo komiksů.

USA

Asi nikoho nepřekvapí, že za velkou louží je jedním z nejoblíbenějších spisovatelů legendární Stephen King. Ale hlavně v posledních letech se po jeho bok populárních autorů staví zejména ženské autorky. Jde zejména o Colleen Hoover, Sara J. Maas a nově také Rebeccu Yarros.

Colleen Hoover se specializuje na romance a beletrii pro young adult. Svoje knihy dlouho vydávala samonákladem, než si konečně našla nakladatele. V roce 2022 dosáhla prodeje 20 milionů knih. Jejím nejznámějším románem je Námi to končí z roku 2016. V Česku je také velmi oblíbená, její knihy vydává nakladatelství Ikar.

Ve Spojených státech zažívají obrovský boom fantasy série. Hlavními tvářemi těchto trendů jsou Sarah Janet Maas a Rebecca Yarros. Maas už vydala tři velmi úspěšné série (Skleněný trůn, Dvůr trnů a růží a Půlměsíční město; v Česku nakladatelství CooBoo) a v roce 2024 překonala hranici prodejnosti 75 milionů kopií.

Fenoménem posledních let je ale série Empyreum (v Česku Fragment) od další Američanky – Rebeccy Yarros, jejíž příběhy se vyšvihly do čela žebříčků prodejnosti velmi brzy po vydání.

Dá se předpokládat, že se mezi nejprodávanější knihy na území USA probije také poslední román bestselleristy Dana Browna Tajemství všech tajemství (Argo), který se odehrává v Praze.

Velká Británie

Možná byste očekávali, že na Ostrovech má výsostné postavení v popularitě autorka Harryho Pottera J. K Rowling, ale to byste se mýlili. V prodejnosti ji nedávno předstihla autorka dětských knížek Julia Donaldson, která je známá zejména pro své rýmovaný příběhy, zejména ty, které ilustroval Axel Scheffler. V Česku její knihy vydává hned několik nakladatelství.

Výjimečně populární je také Richard Osman, televizní moderátor, producent a autor známého britského kvízu Pointless. Literatuře se výjimečně činorodý muž věnuje od roku 2019, kdy vydal první díl série Čtvrteční klub amatérských detektivů. Práva na zfilmování knihy si vyprosil Steven Spielberg a snímek nedávno vstoupil na Netflix. V ČR jeho knihy vydává Slovart.

Hodně pozornosti na sebe v poslední době poutá také britská autorka mysteriózních románů Holly Jackson. Nejznámější je její série Návod na vraždu pro hodné holky. V ČR vydává Cosmopolitan.

Německo

V Německu je dlouhodobě oblíbený autor psychothrillerů Sebastian Fitzek, který debutoval v roce 2006 románem Terapie, jímž doma dokázal sesadit i věhlasnou Šifru mistra Leonarda. Děj jeho románů se často odehrává v lidské mysli, jeho postavy trpívají halucinacemi, poruchami paměti či traumaty. Romány laureáta Glauserovy ceny u nás vydává nakladatelství Anag.

Německou stálicí je také spisovatelka Charlotte Link, autorka detektivek, jejíž postavy spojují napínavé zápletky s hlubokou psychologií postav. V Česku vydává Ikar.

Francie

Mezi nejpopulárnější francouzské spisovatele rozhodně patří Guillaume Musso, který si na stáži v New Yorku přivydělával prodejem zmrzliny, aby se pak vrátil do Francie, dodělal titul z ekonomie a proslavil se románem A potom, který napsal po prožité autonehodě. Román vypráví o muži, který po klinické smrti zjistí, že dokáže rozpoznat lidí blízké smrti, což ho přinutí přehodnotit svůj život, hodnoty a vztahy. Od té doby Musso publikuje pravidelně. V Česku jeho knihy vycházejí pod hlavičkou nakladatelství Motto.

Itálie

Jednou z nejvýraznějších postav současné nejenom italské, ale i světové literatury je Elena Ferrante, která proslula zejména svou tetralogií Geniální přítelkyně. Možná vás ale překvapí, že na Apeninském poloostrově je výjimečně populární Zerocalcare, kreslíř a autor komiksů, který ve svých dílech kombinuje humor, introspekci a sociální kritiku. Komiksy bývají často autobiografické. V Česku vyšla jediná kniha Kobane Calling (Broken Books).

Slovensko

Mezi nejprodávanější slovenské autory se řadí Jozef Karika, který si své fanoušky získal také v České republice. Zřejmě nejznámější je jeho román Trhlina (Argo). Velmi úspěšný je však také autor detektivek Dominik Dán, což je pseudonym slovenského kriminalisty, jehož identitu zná pouze jeho rodina, vydavatel a několik jeho kolegů. V Česku jeho knihy vydává Slovart.

Polsko

Poláci mají mezi svými spisovateli také několik světových kapacit. Tou největší je bezesporu Andrzej Sapkowski, jemuž zajistily popularitu fantasy knihy o Zaklínači. Jeho výjimečná sága se před několika týdny rozrostla o další knihu Rozcestí krkavců. V Česku vydává nakladatelství Leonardo.

Neméně oblíbená je u Poláků ale další jejich krajanka, Olga Tokarczuková. Autorka, jejíž knihy v ČR vydává nakladatelství Host, získala v roce 2018 Mezinárodní Man Bookerovu cenu za román Běguni, který zkoumá lidskou touhu po svobodě a pohybu, a o rok později se stala laureátkou Nobelovy ceny za literaturu.

Česká republika

Mezi nejprodávanější autory v České republice se velmi brzy po vydání Tajemství všech tajemství vyšvihl Dan Brown. Stabilně v naší kotlině ale slaví úspěch Patrik Hartl a Radka Třeštíková. Velké oblibě se těší také Kateřina Tučková nebo Karin Lednická.

Doufáme, že jsme vám přidělali spoustu vrásek s tím, kolik knih si ještě musíte dokoupit. My na tom při přípravě tohohle příspěvku byli podobně.

Pěkný podzim!

Za Literární tlachání,

Ondra.

Subscribe now

Subscribe now

To všemi obávané září, které se nese ve znamení sešitů do školy, už je pryč a my máme konečně čas si trochu vydechnout, sáhnout po hrnku s čajem a zachumlat se do teplé deky. No jo, jenže my ten čaj ani nestihli dopít a už nám uletěly dvě literární akce! Tou první, odehrávající se převážně ve vzducholodi na střeše Centra současného umění DOX, byl festival umění, literatury a vzdělávání Fall, jehož hlavními tématy byla cenzura a autocenzura. A tou druhou byla Knihlava 2025, tedy festival malých nakladatelů odehrávající se… kde jinde než v Jihlavě. Tak si pojďme otevřít diáře a podívat se na podzimní literární akce a události, o které by byla škoda přijít…

6. října: Nové knižní luštění u Martinusu

Cože, že tohle luštění neznáte? To je naše každoroční zábava, radost, závislost… říkejte tomu, jak chcete, ale na tohle se vždycky těšíme jako malé děti!

Jedná se o literární soutěž pořádanou knihkupectví Martinus už od roku 2015. Tenhle kvíz se nejdřív jmenoval Knižní šifra a měl podobu obrazu, který postupně odhalil indicie vedoucí k 64 knihám. A vaším úkolem bylo samozřejmě všechny uhodnout. Jak roky plynuly, kvíz měnil podobu. Z Knižní šifry se stala Knižní odysea, pak Velká knižní detektivka, Hrdinská pětka či Knižní putování. Ale knihomolská zábava to byla vždycky parádní!

A co nás čeká letos? Na sociálních sítích Martinusu můžete najít následující nápovědu:

Babička už má spolu s Červenou karkulkou sbalené kufry a obě jsou připravené nastoupit na loď Inkoustová kotva, aby si mohly užívat plavbu po knižních přístavech. Už 6. října na vás čekají skvělé hádanky, spousta zábavy a parádní výhry na závěr. Těšíte se? Protože my už se nemůžeme dočkat!

To MY se nemůžeme dočkat!

KDY: 6. října
KDE: www.martinus.cz

7. října: Jak dobře znáte Geralta z Rivie?

Fanoušci série Zaklínač polského spisovatele Andrzeje Sapkowského určitě zaregistrovali, že před pár dny vyšel po dlouhých deseti letech nový díl s podtitulem Rozcestí krkavců. Ten se vrací ke Geraltovým kořenům a na začátek jeho cesty coby mladého zaklínače. Poznáme ho s méně jizvami, zato s větším egem.

Pokud se mezi pojmy a jmény jako Nilfgaard, Cintra, Yarpen Zigrin, Vesemir či Triss Ranuncul cítíte jako zaklínači v Kaer Morhen (tedy jako doma) a vyskytujete se zrovna v Brně, pak 7. října zamiřte do knihkavárny Martinusu na kvíz věnovaný právě této oblíbené literární i herní sérii. Bude se hrát o poukázky na knihy a další knihomolské ceny.

KDY: 7. října od 18.00
KDE: Knihkavárna Martinus, Mečová 2, Brno (OC Velký Špalíček)

11. října: Festival dětských knih o emocích

Tento festival se bude konat v komunitním centru Unitaria na Praze 1 a bude hostit nakladatelství, která mají ve svém portfoliu knihy o emocích pro menší i větší děti. Narazíte tady na stánky Albatrosu, Baobabu, Meandru, Paseky, Pasparty a dalších.

V průběhu celého dne budou probíhat workshopy a přednášky a otevřena bude také Rodičovská knihovna o výchově a vzdělávání, kde můžete knihy nejen prolistovat, ale také si je vypůjčit domů.

A děti jsou samozřejmě vítány!

KDY: 11. října od 9.00 do 18.00
KDE: Komunitní centrum Unitaria, Anenská 5, Praha 1

10.–11. října: Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě

35. ročník, to už je úctyhodné číslo, nemyslíte? A věděli jste, že se jedná o nejstarší, o druhý největší a podle některých prý i nejmilejší český knižní veletrh? Mottem letošního ročníku je Boj s větrnými mlýny, což odkazuje k nelehké situaci, v níž se knižní trh v poslední době nachází.

Veletrhu se zúčastní přes 150 nakladatelství a v rámci doprovodného programu vystoupí téměř 110 českých spisovatelek a spisovatelů. Nalákat vás můžeme na Alenu Mornštajnovou, Petru Dvořákovou, Jiřího Žáčka, Michala Viewegha, Michaelu Klevisovou či Miloše Urbana.

V rámci veletrhu se již tradičně uděluje několik cen. Letos k nim přibude jedna nová, a to cena předsedy Senátu Miloše Vystrčila za knihu o svobodě. Nominované na ni byly čtyři knihy: Důstojnost od Petra Třešňáka, která letos získala nominaci i na Magnesii Literu v kategorii publicistiky. Druhou je kniha Prstýnek z drátu, pod kterou se skrývá 24 skutečných milostných příběhů z temných období našich dějin, které Paměti národa svěřili jejich skuteční aktéři a sepsala je spisovatelka Barbora Šťastná, Dále pak sedm příběhů z 50. let s výmluvným názvem Buď připraven k udání Miloše Doležala. A na závěr oceňovaná novela Pacanka Kláry Elšíkové.

Psst, v rámci veletrhu vystoupí v klubu Oko kapela Tata Bojs. To kdybyste je milovali stejně jako my.

KDY: 10. října od 10.00 do 19.00, 11. října od 9.00 do 17.00
KDE: Kulturní dům Ostrov a Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě

16. října: VKČ

Je to tak, mílovými kroky se blíží i tenhle tradiční literární svátek, během něhož nám jednotlivá nakladatelství představí svoje podzimní novinky. A na co se můžeme těšit?

Na knihu rozhovorů novináře Petra Šabaty se slovenskou herečkou a diplomatkou Magdou Vášáryovou nazvanou Než zmizím.

Na deset pohádek o dětech, co se jim splnila všechna tajná přání, které napsala herečka, blogerka a spisovatelka Marie Doležalová, a nazvala je poněkud netradičně a lákavě: Dokud nesníš ty bonbóny, nedostaneš mrkev!

Na novinku hudebníka a spisovatele Eliho Beneše, držitele Magnesie Litery, který ve svém románu Všechno bude super zabrousí do vod všedního a předvídatelného života, který se souhrou okolností začne rozpadat. A může za to mladší kolegyně, nový a podivínský spolupracovník a umělá inteligence.

Na zřejmě poslední návrat na zámek Kostka v podání spisovatele a kastelána Evžena Bočka a jeho Aristokratky na smrtelné pohovce. Protože v jeho podání bude i Smrt vtipná.

KDY: 16. října
KDE: v knihkupectvích po celé ČR, Setkání se spisovateli pak proběhne v Knihovně Václava Havla v Ostrovní ulici od 17.00

16. říjen: Severský literární salón online představuje

Kdo posloucháte náš podcast, tak víte, že nás tahle Švédská kniha roku 2024 od Lisy Ridzénové vyprávějící o stárnoucím Boo Andersenovi vzala za srdce. V rámci Severského literárního salónu ji online představí žena k tomu nejpovolanější: překladatelka Linda Kaprová.

Večer bude moderovat Hana Švolbová a live stream najdete na facebookové stránce Skandinávského domu. Záznam pak bude možné vyhledat i na jejich Youtube kanále.

KDY: 16. říjen od 20.00
KDE: Facebooková stránka Skandinávského domu

10. listopadu: Vyhlášení Bookerovy ceny

Letos na shortlistu nenajdeme žádného nováčka, nýbrž samé ostřílené spisovatele. V jejich čele a v pozici favoritky stojí indická spisovatelka Kiran Desai, dcera uznávané autorky Anity Desai, a zároveň žena, která už v minulosti tuto cenu za svůj psychologický román Dědictví ztráty jednou získala. O téměř 20 let později přichází s novou, téměř sedmisetstránkovou prózou nazvanou The Loneliness of Sonia and Sunny pojednávající o dvou indických imigrantech žijících v USA. Kniha prozatím sbírá samé nadšené kritiky.

První ocenění tohoto druhu by to nebylo ani pro britského spisovatele Andrewa Millera, který se v nominacích ocitl díky své próze The Land in Winter odehrávající se v rekordně mrazivém prosinci roku 1962. To stejné platí pro britsko-maďarského autora Davida Szalaye, který je držitelem Bookerovy ceny za rok 2016 a nyní se uchází o druhou s románem Flesh.

Šestici nominovaných pak uzavírají tři američtí autoři. První z nich je Susan Choi s rodinnou ságou Flashlight, v níž sledujeme osudy korejské rodiny po záhadném zmizení otce během rodinné procházky po pobřeží. Dále pak Katie Kitamura s románem o herectví a identitě nazvaným příznačně Audition a Ben Markovits s prózou The Rest of Our Lives o krizi středního věku a jednom road tripu.

KDY: 10. listopadu
KDE: Slavnostní ceremoniál proběhne v Londýně a záznam bude možné sledovat na youtubovém kanále či na webových stránkách.

23. listopadu: Čes­ká vlna ’25

Tohle je další z našich milých tradic! Literární festival brněnského nakladatelství Host, na němž nikdy není nouze o zajímavé hosty a dobře uchopená témata.

Letos se tahle naše srdcovka bude konat v multifunkčních prostorách Archy+ a těšit se můžeme na 2 stage, 37 spisovatelů a spisovatelek, 15 moderátorů a moderátorek z prostředí sítí, podcastů a novin, 1 výstavu obrazů Jaromíra 99, neznámý počet autogramiád a knihy se slevou přesně 25 %.

My se mrkli do programu a zcela určitě se chystáme na debatu Když Češi ničili Čechy s Petrou Klabouchovou a Jiřím Padevětem (moderovat bude Zanícený knihkupec) nebo na debatu s téměř všemi autory povídkové sbírky Sudety: Ztracený ráj, kterou povedou Mar­tin Gro­man a Michal Steh­lík z podcastu Přepište dějiny.

Asi vám nemusíme říkat, že tou dobou už se budou nebezpečně blížit Vánoce a tohle je ideální místo, kde sehnat pár dárků pod stromeček.

KDY: 23. listopadu od 13.00 do 21.00
KDE: Archa+, Na Poříčí 26, Praha 1

29. listopadu: HumbookFest

Festival knih, co hýbou světem mladých. Největší evropský festival young adult literatury. Může to být něco pro nás? Prozkoumat událost, kterou si představujeme jako knihomolský Comic-Con, zní jako zábava. Navíc když už jsme propadli kouzlu Čtvrtého křídla… A je to už 10. ročník. Takže rozhodnuto… sem se chystáme taky.

A koho tu můžeme potkat? Ze zahraničních hostů HumbookFest láká na Lynette Noni, autralskou jedničku young adult literatury, která se proslavila sériemi Medorské kroniky a Whisper (do češtiny zatím nepřeloženo). Jejím nejnovějším počinem je třídílná série Ranhojička, která se na webu databazeknih.cz pyšní překvapivě vysokým hodnocením.

Druhou autorkou je pak spisovatelka indicko-libanonského původu Kiera Azar. Ta je českému publiku zatím neznámá, její prvotina Období trnů by u nás měla vyjít 20. října.

KDY: 29. listopadu
KDE: O2 Universum, Českomoravská 2345/17, Praha 9

Tak co, potkáme se na některé z těchto událostí?

Děkujeme, že nás čtete!

Za Literární tlachání,

Kačka

Nás druhý díl o edičních plánech českých nakladatelství je konečně na světě. Museli jsme si trpělivě počkat na nový „edičák“ Paseky, ale rozhodně to stálo za to. Mrkněte na náš výběr, ve kterém jsou mj. zastoupeni čeští autoři, laureát Bookerovy ceny Salman Rushdie, oceňovaná katalánská autorka folk hororu nebo Honza Vojtko se svou rozsáhlou knihou o lásce.

Česká beletrie

Jak snadno se dá s člověkem manipulovat. Silné téma české spisovatelky Miřinky Čechové, které zpracovala ve svém zbrusu novém románu Co já? Co ty? Anotace zní rozhodně zajímavě: „Mluví o opuštěných dětech, které se musejí spokojit s odměřenou porcí lásky, o pevném přátelství s drsňačkou Marií i o životě v příhraniční Aši.“

Autorka se věnuje jak klasické literární tvorbě, tak divadelní. Obě své předchozí knihy převedla i do jevištní podoby a za jejich ztvárnění získala dvě nominace na Cenu Thálie. Její druhý román Baletky (Paseka 2020) byl nominovaný na Cenu Evropské unie za literaturu. Její novinka Co já? Co ty? už je na pultech knihkupectví.

Další knihou, která nás z edičního plánu Paseky zaujala, je debutový román Adama Tomáše Nostalgie si bere vás. Zase malá ochutnávka z anotace: „S hlavním hrdinou beze jména – komu tady záleží na jméně? – procházíme městem, kde si domy mezi sebou vyřizují účty jadrnou wasserněmčinou, dělníci v ranních tramvajích zvrací písek, zatímco se trmácí za dřinou do továren.“ Kniha by měla vyjít v prosinci.

Překladová beletrie

Paseka je v České republice také dvorním nakladatelstvím Salmana Rushdieho. Jeho zatím poslední román Vítězné město přeložila Martina Neradová a vyjít by měl v prosinci. Vydáme se v něm do 14. století na území dnešní Indie, kde má vzniknout město Bisnaga, kde jsou ženy rovny mužům. „Každé dílo se však může svému tvůrci vymknout z rukou a Bisnaga není výjimkou,“ stojí v anotaci.

Katalánské spisovatelce Irene Solà vyjde v lednu 2026 v Pasece román Dal jsem ti oči, a tys je upřela do temnot. „Oceňovaný folk horor z katalánských kopců oslavuje ženské tělo ve všech podobách a rozbíjí stereotypy o ženské identitě.“

Solà získala za román Zpívám já a hora tančí Cenu Evropské unie za literaturu a román, který vyjde v lednu v ČR, je zase oceněn Cenou Finistres a Lletra d´Or.

V nakladatelství Beta nedávno vyšla hlavně v anglofonním světě hojně čtená kniha Svatebčané od Alison Espach, která se pyšní označením New York Times Bestseller. Vypráví o dívce, která se těšila na ten den, kdy s manželem dorazí do předem vybraného hotelu. Nakonec ale přijede sama. A zrovna ve chvíli, kdy se v hotelu koná svatba.

Ve stejném nakladatelství vyjde v listopadu také francouzský román Přišla před úsvitem od Sandrine Collette. V románu se ve francouzské komunitě sídlící na venkově znenadání objeví malé děvče. „V osadě, kde se muži podvolují strachu o holý život, ale ženy – vedené odhodláním chránit své děti – jsou připraveny prolít krev, odhaluje Madelainin příchod skrytá tajemství a otřásá křehkým řádem komunity,“ píše Beta v anotaci ve svém edičním plánu.

A když se bavíme o Betě, nemůžeme samozřejmě zapomenout ani na knihy Stephena Kinga. Nakladatelství plánuje v říjnu vydat nové vydání úspěšného románu Prokletí Salemu a světlo světa již spatřilo vydání knihy Vykoupení z věznice Shawshank, které získalo na popularitě zejména díky fantastickému filmovému zpracování. Povídka původně vyšla ve sbírce Čtyři roční doby.

Non-fiction

Jeden z nejpopulárnějších terapeutů současnosti Honza Vojtko bude v listopadu vydávat pořádně rozsáhlé dílo (500 stran) s jasným názvem: Příběh lásky. „Psychoterapeut Honza Vojtko se ve své nové knize pečlivě a s příslušnou erudicí pokouší popsat tento fenomén s přesahem do historie, sociologie, neurologie či filozofie a teologie. Chce zachytit, po jakých stezkách se za láskou vydáváme a co si z nich odnášíme do každodenního života,“ stojí v anotaci Paseky.

Julius Zeyer. Téma pro literární historičku Lucii Tučkovou, která v lednu 2026 vydá knihu Té noci osudné a krásné, ve které se zabývá právě básníkem, prozaikem, dramatikem, sběratelem umění, polyglotem a částečně také okultistou Juliem Zeyerem. „Tučková (…) pátrá v korespondenci i v díle, nahlíží do soukromí, aniž by se dopouštěla netaktností a přehmatů.“ Paseka avizuje knihu na leden 2026.

Fantastika + sci-fi

Pokud jste fanoušky Františka Kotlety, tahle novinka vám zřejmě neunikla – jedná se o nový příběh série s paranormálním detektivem Tomášem Koskem (ačkoli hlavní postavou je… Eva Kosková) s názvem Kyberpunková swingers party. Série má čtyři díly, ale tento se dá číst samostatně. A co vás čeká? „Příběhy navazují na Kostkovu poetiku, humor a samozřejmě sexuální magii,“ píše Naše nakladatelství (ediční plán zde), kde kniha vyšla v druhé polovině srpna.

Young adult

Fanoušci Čtvrtého křídla a celé série Empyreum si musí po přečtení třetího dílu Železný plamen od Violet i Xadena na nějaký čas odpočinout. To jim ale aspoň poskytuje čas na přečtení dalších knih od Rebeccy Yarros.

V Našem nakladatelství vyjde na konci října román Rebelka o hlavní hrdince, která patří mezi Odpadlíky a renomovaný sportovní časopis ji označil za nejvíc sexy sportovkyni roku. A co čert nechtěl – zabouchne se do ní nejmladší profesor v kampusu. No, nezní to báječně?!

Přejeme hodně příjemných okamžiků v ušácích, pod dekami i peřinami, když bude za okny vládnout mlha a v řídnoucích větvích fučet vichr.

A díky, že nás čtete!

Za Literární tlachání,

Ondra