2. díl našeho literárního cestování časem
V minulém newsletteru jsme s Petroniem kráčeli Římem, spolu s Janem Kubišem a Josefem Gabčíkem jsme čekali v libeňské zatáčce na Heydrichův mercedes, seznámili se s osudem fascinující lékařky Vlasty Kálalové-Di Lottiové a s Lucasem Priestem, seržantem Temporálního sboru armády Spojených států, jsme bojovali v časoválkách… A řekli jsme si, že to pořád nebylo dost. Takže pokud souhlasíte s tím, že knihy mohou být takové soukromé stroje času, do kterých nastoupíte, zapojíte fantazii a odcestujete kamkoli si zamanete, pak vítejte na palubě. Čeká nás ještě jedna cesta…
Do šedi a mrazu komunismu
Asi si řeknete, že jsme se zbláznili, vždyť do tohoto mrazivého období by se dobrovolně vracel jen málokdo. My si ale myslíme, že historii je potřeba si připomínat. A kdy jindy se odkrývají charaktery a lidské vlastnosti a rodí velké příběhy než v těžkých časech. Stejně jako v následujících románech…
Kdo nás čtete nebo posloucháte trochu déle, víte, že román U severní zdi české spisovatelky Petry Klabouchové se nám dostal hluboko pod kůži a byli bychom nejraději, aby si ho přečetli úplně všichni. Příběhy politických vězenkyň a jejich dětí zavřených za stěnami Pankrácké věznice se prolínají s poněkud detektivním příběhem ze současnosti, v němž se seznámíme s Mužem s dírou v srdci. Toho kdysi dávno připravili o rodinu a nikdo za to nebyl potrestán. Může mu s tím pomoct Ošetřovatelka umírajících, empatická a trpělivá žena pracující v léčebně dlouhodobě nemocných, kde se ale s příchodem nové klientky začaly dít nevysvětlitelné věci.
Je velice pravděpodobné, že vás po přečtení tohoto románu nohy zanesou na Ďáblický hřbitov, kde v tichu a úctě postojíte a budete si povídat s hlavními postavami.
Na sociálních sítích jsme členy několika knihomolských skupin, a když v nich někdo žádá o tip na knížku z tohoto období, pak se v komentářích velice často objevují právě tyto dva romány. Oba mají na serveru databazeknih.cz přes 90 % a několik set hodnocení.
Román Lustr pro papeže se odehrává v období normalizace, kdy většina mlčela a užívala si komediálních filmů a populární hudby. V kontrastu s tím se odehrává příběh podle skutečných událostí, jehož nechtěným hlavním hrdinou je nevinně odsouzený mladý tramp, který se provinil pouze tím, že byl ve špatnou chvíli na špatném místě. Jeho cesta vede peklem pracovních táborů, z nichž jedním jsou i Minkovice u Liberce, vězni přezdívané Minkau - podle nacistického vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau…
I román Michala Vaněčka Mlýn se opírá o skutečné osoby a osudy. Hlavními hrdiny jsou členové rodiny Hadrbolcových, s nimiž prožíváme konec monarchie, první světovou válku či radosti první republiky. Když starý otec umírá, jeho dva synové Karel a František mu slíbí, že se postarají o rodinný mlýn a ochrání ho proti všem. To ale ještě netuší, že svůj slib budou plnit v ovzduší druhé světové války a následujících čtyřiceti let komunistické diktatury. Jakou cenu jsou ochotni zaplatit za to, aby svému slibu dostáli?
Dám si čerstvej sníh. Ten můžu! Ten není vůbec žádnej sladkej.
Hrdého Budžese vám asi představovat nemusíme. Román Ireny Douskové o herecké rodině, která není zadobře s komunistickým režimem, asi všichni známe v podobě divadelní hry, kde hlavní roli Heleny Součkové hraje fantastická Bára Hrzánová. Hra byla poprvé uvedena v roce 2003 v příbramském Divadle Antonína Dvořáka a ve stejném roce byla za hlavní roli herečka oceněna cenou Thálie. Pokud budete mít štěstí a ukořistíte lístky (představení je téměř vždy vyprodané), můžete divadelní hru zhlédnout i v pražském Divadle Kalich nebo v rámci zájezdových představení.
Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem před pár lety zjistila, že má Hrdý Budžes pokračování. A dokonce dvě!
Jestli jste si Helenku Součkovou zamilovali a chcete vědět, co se stane, když se z Ničína odstěhuje do Prahy, začne chodit na gymnázium Nad štolou a poprvé se zamiluje, pak si přečtěte román Oněgin byl Rusák. A vězte, že i těžkosti jejího dospívání v komunistickém režimu můžete vidět v divadle, konkrétně v Divadle v Dlouhé.
Posledním pokračováním je pak Darda, v níž Helenku potkáváme v současnosti jako čtyřicátnici a matku dvou dětí. Smích při čtení pořád zůstává, připojí se víc slz a normalizační krizi vystřídá krize středního věku.
Kambodža v roce 1975 a Mississippi v šedesátých letech
Od komunismu se nám bohužel příliš utéct nepodaří. V roce 1975 se v Kambodži k moci dostal nechvalně proslulý komunistický revolucionář a politik Pol Pot a začalo období systematického vyvražďování kambodžského obyvatelstva Rudými Khmery. Během čtyř let zemřely bezmála dva miliony lidí, což odpovídá čtvrtině obyvatel Kambodže.
Pokud se o kambodžské genocidě chcete dozvědět něco víc, pak doporučujeme sáhnout po prvotině Vaddey Ratner Stín banyánu. Autorce bylo v době zmiňovaných událostí pět let, a a jelikož byla příslušnicí královského rodu, musela spolu s rodinou opustit domov a následující čtyři roky čelit každodennímu utrpení a otrocké práci. Velká část rodiny včetně jejího otce toto zacházení nepřežila a Vaddey Ratner se v roce 1981 spolu s matkou odstěhovala do USA, kde žije dodnes. Ve svém výjimečném románu popisuje události očima sedmileté Raami, která se v hrůzách kambodžské genocidy upne k vyprávění z dětství - k tradičním kambodžským mýtům a legendám, které jí vyprávěl otec.
Není to dneska jednoduché putování. Přesuneme do Ameriky 60. let, kde nás sice nečekají hrůzy komunismu, ale hrůzy rasové segregace. Černobílý svět je debutovým románem americké spisovatelky Kathryn Stockett, kterou před vydáním odmítlo 50 literárních agentů! Ale jak už to tak občas bývá, z knihy se stal bestseller a v roce 2011 podle ní byl natočen i film s Emmou Stone v hlavní roli.
Román se odehrává v Mississippi v 60. letech, kde se mladá běloška slečna Skeeter spolu s moudrou Aibileen a rázovitou Minny rozhodnou ukázat, jak se svět chová k černošským hospodyním. Třeba co se stane, když hospodyně použije stejnou toaletu jako ostatní. Příběh tak přináší nejen téma rasismu, ale i postavení žen ve společnosti.
Svědectví ze Sarajeva
Není to dlouho, co se Ondra celý nadšený vrátil ze svého výletu na Balkán. Po kapsách měl spoustu historek, fotek a vyprávění. Oba dva jsme se ale shodli na tom, že toho o válce v Bosně a Hercegovině víme mnohem méně, než bychom měli a chtěli. A tak jsem sáhla do svého seznamu “knih, které si chci přečíst” a do čela posunula knihu Sarajevská princezna. Tento autobiografický román napsal Edo Jaganjac, český lékař a chirurg pocházející z bývalé Jugoslávie. Ten v letech 1991-1993 působil jako styčný důstojník ministerstva zdravotnictví a chirurg ve státní nemocnici v Sarajevu, kde byl mimo jiné pověřen i komunikací s humanitárními organizacemi. Ve městě zůstal sám, svou ženu a dvě dcerky poslal pryč, aby se zachránily.
V roce 1993 celý svět napjatě sledoval osud pětileté Irmy Hadžimuratović, která byla těžce zraněna během bombardování Sarajeva. Televizní stanice BBC ji dala přezdívku Sarajevská princezna. A byl to právě mladý chirurg Edo Jaganjac, kdo ze všech sil bojoval o její záchranu. Jeho románová zpověď je srdceryvným vyprávěním o boji s větrnými mlýny v podobě pokryteckého chování mezinárodních úředníků, o neuvěřitelných výkonech nemocničního personálu v naprosto nevyhovujících podmínkách a o tom, že humánní cíl je vždycky hodnotnější než jakýkoli vojenský.
Na skok do budoucnosti
Psst, pokud byste chtěli cestovat i do blízké budoucnosti, tak hlásíme, že 20. srpna vyjde nová kniha Františka Kotlety. Bude se jmenovat Kyberpunková swingers party a hlavní hrdinkou bude vyšetřovatelka paranormálních jevů Eva Kosková. Jak už je u Kotlety zvykem, těšit se můžete na prastarou magii, bohy, čarodějnice, sukuby a prokletí. To všechno v době, kdy vám nad hlavou létají drony a světu vládne umělá inteligence.
Podobnost se sérií s Tomášem Koskem je určitě čistě náhodná!
Děkujeme, že jste dneska cestovali s námi!
Za Literární tlachání,
Kačka