Už víc než týden létá literárním světem longlist, tedy širší nominace na ceny Magnesia Litera. Vzbudil velký rozruch, stejně jako některé novinky, které letošní a v celkovém pořadí 23. ročník přinese. Patří mezi ně například zařazení žánrových cen za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu do programu samotného ceremoniálu (dříve byly vyhlašovány samostatně o den dříve). A před pár dny jsme se dočkali nominací užších, do každé kategorie se probojovaly vždy tři tituly, mezi nimiž porota vybere jednotlivé vítěze. Pojďte si s námi představit knihy a autory, které 18. dubna uvidíme na Nové scéně Národního divadla během slavnostního předávání.
Litera za prózu
Tato kategorie by se dala nazvat vlajkovou lodí cen Magnesia Litera, protože je každoročně nejsledovanější. V širších nominacích se se svým nejnovějším počinem Nejvyšší karta objevila například Petra Hůlová, spisovatelka, která byla za své knihy kromě Magnesie Litery (za objev roku 2003) oceněna i Cenou Jiřího Ortena či Cenou Josefa Škvoreckého. Dalším na longlistu je i novinář Michal Kašpárek se svou druhou prozaickou knihou Fosilie, která prostřednictvím postav dědečka-konspirátora, otce-počítačového experta a dcery-ekologické aktivistky přináší příběh o mezigeneračním nedorozumění.
Do užšího výběru se ale nakonec probojovali Alena Machoninová, Petr Šesták a Marek Torčík.
Hella
Tato prvotina rusistky Aleny Machoninové je námětem úzce spjata s jiným literárním dílem, a to románem Moskva-hranice českého spisovatele Jiřího Weila, který byl za knihu odhalující stalinistické praktiky roku 1937 vyloučen z Komunistické strany. Předobrazem jeho hlavní hrdinky Ri byla Helena Frischerová, česká židovka, o níž se myslelo, že byla spolu se svým manželem popravena během stalinské Velké čistky. V posledních letech se ale ukázalo, že přežila deset let trvající pobyt v gulagu a až do roku 1984 žila v Moskvě. A právě její život a osud se Alena Machoninová rozhodla prozaicky zpracovat. V knize ale reflektuje i širší souvislosti, jako jsou dějiny Ruska, vztah mezi literaturou a realitou či svou vlastní cestu k postavě Helly. Kniha vyšla pod hlavičkou našeho oblíbeného nakladatelství Maraton.
Vyhoření
Petr Šesták přichází po knize Kontinuita parku s dalším románem, tentokrát zkříženým s pamfletem. Hlavní postavou je kurýr, který rozváží po městě jídlo a každý den se vydává na nepřátelské území ovládané auty. Ty se tu stávají fetišistickým symbolem moci, pokroku a privatizace světa. Jeho vyprávění je protkané konflikty a nadávkami, o které není v každodenním provozu nouze. Knihu vydalo nakladatelství, k němuž máme čtenářsky také blízko, a tím je Host.
Rozložíš paměť
Tento prozaický debut přerovského rodáka a básníka Marka Torčíka bývá námětem a stylem vyprávění přirovnáván ke knihám francouzského spisovatele Édouarda Louise. Román čtenáři představuje hlavního hrdinu Marka, kterému jednoho dne ve 3:37 zavolá matka. Tento noční rozhovor rozdrobí jeho paměť a donutí ho vydat se na cestu do minulosti, která je pro mladého queer kluka plná nepochopení, šikany, alkoholismu a chudoby. Pod tímto křehkým příběhem o vlastní identitě je kromě Marka Torčíka podepsané i nakladatelství Paseka.
Litera za poezii
Loňské předávání cen postavilo poezii do pomyslných světel reflektorů, protože se po celých čtrnácti letech Knihou roku stala sbírka zádušních básní Miloše Doležala s názvem Jana bude brzy sbírat lipový květ. I letos se v této kategorii sešla řada kvalitních básnických titulů. V širších nominacích se pak objevily dva, které pod svou taktovkou vydalo nakladatelství Fra. To po sedmnácti letech bohužel muselo ukončilo fungování své literární kavárny, kde se konalo nespočet zajímavých autorských čtení. Jedna z těchto dvou nominovaných sbírek se pak dostala i mezi finalisty, kterými jsou Zofia Bałdyga, Tereza Bínová a Kamil Bouška.
Poslední cestopisy
Tato sbírka polské básnířky Zofie Bałdygy je přelomová v tom, že je po předchozích čtyřech knihách její první, kterou napsala v češtině. A právě jazyk hraje v této sbírce významnou roli – v podobě námětu i jazykového prostředku. V krátkých oznamovacích větách, které nenechávají prostor pro patos či konvenční básnické prostředky, dokáže mimo jiné citlivě popsat stav lidí, kteří se ocitli na pomezí – z jednoho světa jsou vykořeněni a druhý je ještě nepřijal. Sbírka vydalo právě nakladatelství Fra.
Červený obr
Tereza Bínová přichází s bystrou a místy humornou básnickou sbírkou složenou z deníkových zápisků, kterou vydalo nakladatelství Odeon. V nich se věnuje člověku a jeho vztahu k přírodě a vesmíru, který jsme si zkusili ochočit pohádkovými názvy jako právě Červený obr či Bílý trpaslík. Píše o údělu vyhaslých hvězd, ale i o místech, kde žijí třesavky nebo sladkovodní perlorodky.
Dokumenty
Básník, knihovník a religionista Kamil Bouška byl nominován v kategorii poezie na Magnesii Literu již za svou předchozí sbírku Inventura. V nakladatelství Trigon mu nyní vyšel jeho nejnovější počin Dokumenty. V něm se zamýšlí nad lidskou krutostí i zranitelností. Dalším výrazným motivem je pak pocit odcizení způsobený materiální nerovností, byrokracií, moderními technologiemi či kultem výkonnosti.
Litera za knihu pro děti a mládež
V loňském roce získala v této kategorii Magnesii Literu spisovatelka Jana Šrámková za svou knihu Fánek hvězdoplavec, kterou vydalo nakladatelství Běžíliška. Toto nakladatelství má i letos své pomyslné želízko v ohni, stejně jako nakladatelství Baobab a nakladatelství UPRUM/Designéři Dětem. V užší nominaci jsou Noemi Cupalová, Jiří Dvořák a Kateřina Přidalová.
Blbá Vendula
Noemi Cupalová (znovu se přiznáváme k tomu, že shoda v příjmení s jedním z členů Literárního tlachání není čistě náhodná) napsala pět knih pro děti a za jednu z nich – Karlíček a vosy – získala spolu s ilustrátorkou Hanou Šradějovou ve své kategorii ocenění Nejkrásnější česká kniha roku 2021. Nyní přichází s šestou knihou, která dětskému čtenáři představí Vendulu. Ta je vzteklá, protivná a zkrátka nemožná. Možná za to můžou spolužáci, kteří jí dělají naschvály, maminka, která ji trestá, nebo paní učitelka, která ji ponižuje. Nebo za to může přátelství s Neřádem, drobným stvořením zrozeným z odpadkového koše? Kniha má dvě barevně odlišené varianty, které nám umožní stát se součástí příběhu. Knihu o zodpovědnosti a důležitosti našich vlastních slov doprovázejí ilustrace Evy Horské.
Myko
A pak že s houbami nemůže být zábava! Spisovatel Jiří Dvořák chtěl být botanikem, nakonec vystudoval obor rostlinné biotechnologie a své znalosti zúročil v knize pro děti. Ta je populárně naučná a vědomosti předává lehkou a vtipnou formou. Kniha má totiž podobu časopisu, který píší samy houby. A najdete tam přesně to, co ve správném časopise nesmí chybět – reportáže, rozhovory s houbami, návody na jejich pěstování, poezii ze světa hub či mykomytologii, tedy převyprávěné mýty o houbách. Nedílnou součástí knihy jsou pak ilustrace Daniely Olejníkové.
Toto není jenom kniha
Tato publikace teoretičky designu Kateřiny Přidalové je určená pro čtenáře a čtenářky starší patnácti let. Ti se díky ní dozví, co znamenají pojmy jako sémiotika, diskurz či paradigma, a to na základě konkrétních a současných příkladů z reklamy a umění. Jednotlivé kapitoly knihy, která svým názvem odkazuje na obraz belgického malíře Reného Magritta Toto není dýmka, jsou zakončeny vždy praktickým cvičením a tvůrčími úkoly. O ilustrace se postarala designérka a ilustrátorka Karla Gondeková.
Litera za debut roku
V letošním roce se o cenu v této kategorii utká jedno prozaické dílo a dvě básnické sbírky. Románový debut Eliho Beneše (v tomto případě je shoda v příjmení s jednou z členek Literárního tlachání skutečně čistě náhodná) nám neušel a čeká v našich knihovnách na ten správný čtenářský okamžik. Anotace na sbírky Kláry Krásenské, která píše o přírodě, starém domě na samotě, pověrách a magii, a Tomáše Peřiny nás možná přimějí sáhnout po poezii. U druhé zmiňované knihy nás navíc lákají ilustrace Františka Skály. Sami jsme zvědaví, jak to v této kategorii dopadne…
Litera za detektivku, fantastiku a humoristickou knihu
Do letošních cen Magnesia Litera bylo přihlášeno 554 knih, ale i samotné poroty si mohou některé knihy samy vyžádat. Což se letos stalo, konkrétně v žánrové kategorii detektivky. Jedna z těchto vyžádaných knih se pak dostala i do nominací.
V prostředí komunity lidí bez domova se odehrává druhý díl detektivního příběhu Marie Horové s hlavním hrdinou, psychologem Martinem Steinem. Knížka nese název Se džbánem pro vodu a vydalo ji nakladatelství MOBA. To thriller Krutý měsíc spisovatelky Jany Jašové je zasazen do prostředí Lužických hor během covidové pandemie a vyšel pod hlavičkou nakladatelství Motto a Albatros Media. Pod značkou VM knihy se pak skrývá Veronika Martinková, které vyšla kniha Vina a trest, třetí případ nevšední dvojice vyšetřovatelů Hany Vítkové a Davida Winklera.
V žánru fantastiky pak najdeme na novou knihu Petra Bareše Lenochod Jimmy & jeho backup band, kterou jsme si koupili na literárním festivalu Česká vlna pořádaném nakladatelstvím Host. Jedná se o hudebně-existenciální horor, jehož motivem je strach a frustrace v dospívání a a hledání vlastního místa ve světě. To další nominovaná spisovatelka Michela Merglová přichází s cyberpunkovou noir detektivkou Prázdnota, která se odehrává v metropoli Evropa a její hlavní hrdinka Rebeka umí číst v myšlenkách ostatních a vidí jejich démony. Do paralelního raného středověku a fiktivního světa Qurandu nás vezme Jan Alatyr Kozák ve své knize Sága o Lundirovi. Porota ocenila komplexnost díla a fakt, že autor dal v rámci příběhu, podobně jako Tolkien ve své Středozemi, vzniknout několika umělým jazykům.
Dvě ze tří knih nominovaných v žánru humoristické knihy pocházejí z nakladatelství Argo. Tou první je Jak jsem rodila indiánského syna z kmene Čerokí úspěšné blogerky Danky Štoflové. Texty na pomezí povídek a fejetonů vypráví příběh české dívky, která se vdá za indiána z kmene Čerokézů a odejde s ním žít do rezervace v Severní Karolíně. Druhou knihou je Výstava chameleonů humoristy, dramatika a písničkáře Filipa Mikuše. Jejími hlavními znaky jsou náročný a místy jízlivý humor, sebeironie a sarkasmus přetavené do krátkých próz, které inklinují k satiře. Poslední nominovanou je pak stand-up komička Lucie Macháčková s knihou Svatební historky aneb Jak jsem se nevdala. Jak už název napovídá, jedná se o vypointované příběhy, v nichž se objevuje černý humor a hlavním tématem je svatba a vše kolem ní.
Je to všechno?
Ani zdaleka! V průběhu slavnostního ceremoniálu, který bude přenášet stanice ČT Art a moderovat ho budou Daniela Brzobohatá a Saša Michailidis, se budou vyhlašovat ještě Litery v kategoriích naučné literatury, nakladatelského činu, publicistiky či překladové knihy.
A jak se můžete zapojit vy? Na stránkách cen Magnesia Litera můžete hlasovat o nejoblíbenější knihu čtenářů (my hlasovali!) či navštívit čtyři autorská čtení, která se budou konat od 27. března každou středu večer v Knihovně Václava Havla.
Tak co na to říkáte? Víme, že nominace každý rok rozbouří literární vody a spustí velkou diskuzi o tom, jaké knihy byly opomenuty. Letos se v této souvislosti hodně mluví o Radce Denemarkové a její novince Čokoládová krev či o režisérce Andree Sedláčkové a její publikaci o první dáme surrealismu Toyen, která vyhrála v anketě Kniha roku Lidových novin.
Nám mezi nominovanými výrazně chybí Petra Klabouchová se svou knihou U severní zdi, Klára Vlasáková s románem Těla či prvotina Jakuba Stanjury Srpny. Ale chápeme, že i tady platí ono známé „sto lidí, sto chutí“ a že vybrat z takového množství knih je téměř nadlidský úkol.
Už teď se těšíme na vyhlášení a vám děkujeme za přečtení!