Iva Hadj Moussa. Pod netradičním jménem se skrývá spisovatelka, psycholožka a milovnice metalu
„A ta Moussa, to je Češka?“ možná se ptáte, jestli se s jejím jménem setkáváte poprvé. Úplná. Vyrostla v Božeticích na Písecku, shlédla se v psaní, psychologii a nakonec také v reklamní textařině. Když pak potkala svého současného manžela Radouane Hadj Moussu, objevila další vášeň – metal. Lépe řečeno black metal.
Téma metalu se objevuje po románu Démon ze sídliště také v její nejnovější knize Těžké duše. Jen hlavní protagonisté jsou poněkud odlišní. Věkově. Démon ze sídliště popisuje šestnáctileté kluky, její aktuální knižní novinka zase stárnoucí padesátníky.
Čím ji tento hudební styl tak oslovuje? „Strašně ráda metal poslouchám. Je to pro mě způsob relaxace. Únik z reality. Miluju metalové koncerty, festivaly… ačkoliv se považuju spíš za introverta, vřava na metalových koncertech mi z nějakého důvodu dělá dobře,“ řekla nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Metal vnímá jako jakýsi druh očistné formy. „Každý přemýšlivý člověk občas nechce přijmout, co mu diktuje společnost, ale prostě musí, aby v ní mohl existovat. Známe lidi, kterým z toho hráblo. Ale metalácká póza i s celou její estetikou je jako protijed,“ řekla v rozhovoru pro časopis Barbar.
Metaláky většina společnosti vnímá jako drsňáky. „A přitom jsou to křehké duše. Metalová estetika jim dává ochranu i nadhled,“ je přesvědčená Moussa.
K black metalu ji přivedl její manžel Radouane Hadj Moussa, do té doby poslouchala hard rock jako AC/DC nebo Led Zeppelin. „Manžel má českou maminku a měl alžírského tatínka. Polovičního Afričana by v něm ale nikdo nehledal. Po otci pochází z národa Kabylů, jeho příslušníci mají světlou pleť. Radouane byl v Alžíru jen první čtyři roky svého života, pak už ho v Čechách vychovávala maminka. Takže je to Čech jak poleno,“ pokračovala pro Barbar Moussa.
Štěstí na učitelky
Iva Hadj Moussa ráda psala odmalička. A na základní škole měla štěstí na podporující učitelku českého jazyka. Jmenovala se Vondrková a byla to ona, kdo poslal její báseň do redakce časopisu Filip, kdo její slohovou práci zaslal do literární soutěže (vyhrála jednu z vedlejších kategorií) a kdo zařídil vydání její povídky v Milevských novinách. Od té doby Moussa toužila vydat knihu a živit se jako redaktorka.
Štěstí na učitelku pak měla ještě jednou. Na Střední odborné škole pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí vyučovala mladá pedagožka občanskou výchovu a Ivu zaujaly hlavně její hodiny týkající se psychologie: „V jejím podání byla psychologie jako nekonečný vesmír, kde se dá pořád něco objevovat. Začalo mě to zajímat,“ prozradila pro Barbar.
Když tenhle mix zkušeností a vášní vezmeme, zamícháme a netřepeme, snadno pochopíme, že další cesta Ivy vedla na Masarykově univerzitě v Brně k oboru žurnalistiky v kombinaci s psychologií.
V Bruntále a Brně pak chvíli pracovala v psychologických poradnách, ale byrokracie ji utloukla. Po čtyřech letech práce opustila i Centrum dopravního výzkumu v Brně, kde měla na starosti dopravní psychologii. Chyběla jí tvůrčí práce.
A tak se přestěhovala do Prahy, kde začala pracovat v reklamní agentuře. Když pak otěhotněla se synem Toníkem (má ho s jeho otcem ve střídavé péči), vrátila se k psaní beletrie. Vydala čtyři romány pod jménem Iva Macků, protože převzala příjmení muže, za kterého byla v Brně rok vdaná.
Copywriting. Lepší než kurz tvůrčího psaní
Psát ale nepřestala. Hlavně kvůli práci, protože práce copywriterky, neboli reklamní textařky, není žádný med. „Musím umět napsat klientovi text podle jeho představ. Ale taky podle záměru agentury, a ještě se svým tvůrčím vkladem. To je víc než kurz tvůrčího psaní,“ popsala Iva.
V současnosti už částečně pracuje jako textařka na volné noze a částečně jako psychoterapeutka se zaměřením na děti a dospívající. Papírování už není tolik a ona se může zaměřit na pomoc dětem. Dětských psychologů je v současnosti velký nedostatek.
V nakladatelství Cosmopolis vydala sbírku povídek Hlavně na to nemysli. Následovaly romány vydané nakladatelstvím Host. Šalina do stanice touha, zmiňovaný román Démon ze Sídliště a Havířovina o neúspěšné spisovatelce, která se rozhodne rozkrýt záhady kolem podivného domu ze své rodné vesnice.
Letos na jaře vyšel Ivě zatím poslední román Těžké duše, který vypráví o stárnoucím muži Johannesovi, který se rozhodne spolu s dalšími kamarády obnovit metalovou kapelu z mládí. Je to román o konzervatismu, o nedostatku empatie, neschopnosti akceptovat názory ostatních a mezigeneračních rozdílech.
O románu jsme si povídali v nejnovějších epizodách našeho podcastu Literární tlachání. Díl s obalem jsme zveřejnili 9. dubna, díl bez obalu o týden později.