Když realita nestačí aneb krátký výlet do současného světa fantasy
K napsání dnešního newsletteru nás přivedly dva zážitky. Tím prvním byla naše každoroční návštěva Světa knihy, která je sama o sobě takovým výletem do fantazie a únikem před každodenní realitou. Letos bylo ale něco jinak. Na Výstaviště jsme celí nedočkaví vyrazili už ve čtvrtek, tedy první festivalový den, a shodli jsme se, že tohle načasování do naší tradice zcela určitě zahrneme. Ve zkratce: méně lidí, více času na tlachání o knížkách a taky těžší taška při odchodu. A to máme rádi. Co nás ale překvapilo, bylo množství nových fantasy titulů. A nám došlo, že bychom se ve jménech jejich autorů měli a chtěli orientovat lépe. Druhou okolností pak bylo nahrávání našeho podcastu, ve kterém jsme si povídali o Onyxové bouři.
Ano, vidíte dobře, díl bez obalu má téměř dvě hodiny (bláznovství, my víme!), takže není divu, že máme v hlavě momentálně samé draky, gryfy, signety a nižší magii. Tak se s námi dneska pojďte proletět a z pomyslného dračího hřbetu z dálky omrknout svět současné fantasy literatury. A třeba se příští rok u knih tohoto žánru nebudeme tvářit tak překvapeně a staneme se součástí fandomu (zatím totiž spíš nakukujeme oknem a stydíme se vejít)…
Průlet vysokou fantasy
Často u ní najdeme synonyma jako epická či hrdinská, což ji do puntíku charakterizuje. Jedná se o výpravné příběhy plné dobrodružství a lítých bitev, v nichž proti sobě stojí síly dobra a zla. Vzhledem k vyššímu poselství, které tyto knihy často nesou, jsou jejich hrdinové vystavování rozhodnutím, která zkouší jejich charakter a morálku. A tohle všechno se odehrává ve smyšleném, ale fantasticky propracovaném světě. Ten mnohdy připomíná středověk a skrze vlastní jazyk, mapy a historii měst či rovnou celých zemí nás zcela pohltí.
Taky se vám vybavil Tolkienův Pán prstenů? Tak to je přesně to, o čem tu mluvíme. A my druhým dechem dodáváme i ságu Píseň ledu a ohně amerického spisovatele George R. R. Martina, Příběhy ze Zeměmoří americké autorky Ursuly K. Le Guin a Malázskou Knihu padlých Stevena Eriksona. Pokud se budeme držet současnosti, pak si na seznam toho, co si chceme přečíst, píšeme následující:
Filipínsko-americký spisovatel Simon Jimenez, který před pěti lety debutoval úspěšným románem Ztracení ptáci, čtenáře ve svém nejnovějším počinu vezme do fantasy světa, v němž lid trpí pod stoletou vládou Měsíčního trůnu. Ten reprezentuje despotický císař a jeho tři zrůdní synové, kteří svou moc získali od prastaré bohyně, kterou vězní pod císařským palácem. Požehnané Luně se však s pomocí Juna a Keemy, dvou mladých bojovníků, z nichž každý má své vlastní démony, podaří uprchnout a vydává se na cestu za svobodou. A to nejen svojí, ale snad i celé rozvrácené země.
Pod trochu krkolomným názvem se skrývá čtyři roky starý fantasy příběh amerického romanopisce, básníka a performera Christophera Buehlmana. Ten jako dvacátník a třicátník objížděl renesanční festivaly s nevšedním a mezi fanoušky populárním představením nazvaným Christophe the Insulter. Během něho mu návštevníci mohli zaplatit a on jimi vybrané osoby (většinou kamarády) častoval jízlivými poznámkami a urážkami – to vše samozřejmě v rámci dobové role. V současnosti od této show upustil, a to s vysvětlením, že na světě je i bez toho dost zlého.
Nadále se věnuje hlavně psaní a my se těšíme na příběh, jehož hlavní postavou je Kinch Na Shannack, který se v cechu pobertů naučil takovým dovednostem, jako je páčení zámků, šplhání po zdech, lhaní, výroba pastí či používání drobných kouzel. Aby cechu splatil své zlodějské studium, přepadá a okrádá náhodné pocestné. Tedy do té doby, než narazí na rytířku Galvu, která přežila Skřetí války a je služebnicí bohyně smrti. Přidá se k ní na její cestě, kde nebude nouze o krvelačné skřety nebo krakeny.
Pokud zabrousíme do našich luhů a hájů, pak nejde nezmínit Petru Stehlíkovou. Její temnější série Naslouchač má naplánovaných pět dílů, z toho čtyři již spatřily světlo našeho světa. Naposledy to byla v loňském roce Urla, kterou stejně jako předchozí díly vydalo nakladatelství Host, a kniha má na databázi knih úctyhodné hodnocení v podobě 89 %.
Zavede nás do světa, který je po Velké válce rozdělen na obyvatelnou část a na část zamořenou jedovatými plyny. Obyvatelnou část chrání štít čerpající energii z nerostu sklenit. Ten dovede těžit pouze zotročený národ sklenářů, jenž za těžbu platí vysokou daň v podobě nemocí či různých znetvoření. To však neplatí pro hlavní postavu třináctiletou Ilan, která se narodila bez jakékoli deformace. Musí tuhle skutečnost ale tajit, aby ji neodvedli od rodiny.
Ilan se proto vydává za chlapce a skrývá se pod sklenářským pláštěm a maskou. Díky její výjimečné schopnosti (umí naslouchat sklenitu) si ji vybere kapitán pětadvacítky, aby se stala součástí jeho skupiny bojovníků, kteří chrání sklenářská města před tvory z druhé strany štítu. Podaří se jí uchovat její tajemství i mezi nepřáteli, kteří zotročili její lid? A co se stane, když se s členy pětadvacítky přece jen začne sbližovat? Existuje totiž pravda, která byla sklenářům dlouhá léta tajena…
Otočka u městské fantasy
Tyto příběhy, jak už název napovídá, se odehrávají ve městech, a to ve městech z našeho reálného světa. Fantastično se v něm ukrývá, je zahaleno tajemstvím a běžný člověk o něm nemá ani tušení. Příkladem může být například román Nikdykde britského spisovatele Neila Gaimana, v němž se mladý Richard, žijící vcelku všedním životem, propadne do světa pod Londýnem. Potká se tu například s inteligentními krysami nebo padlým andělem, který utekl z bájné Atlantidy.
Nebo slavná série Hlídek ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka a v relativně nedávné době vydaná série Řeky Londýna Bena Aaronovitche, v níž mladý policista Peter Grant zjišťuje, že magie existuje.
Taky bychom se rádi pustili do těchto dvou knih, které vydalo v roce 2019 a 2020 nakladatelství Straky na vrbě, které se na fantasy a sci-fi specializuje. V obou případech se jedná o sbírku povídek, jejichž hlavním motivem a dějištěm je legendami opředená Praha.
První sbírka Legendy: Praga caput regni je hravější a přináší 14 příběhů, které nám naše hlavní město představí v rozmezí několika tisíciletí. Při čtení se staneme svědky kobercového náletu, potkáme záplavu golemů a zjistíme, k čemu lze použít ježka v kleci.
Druhý díl Legendy: Praga mater urbium je o něco temnější s drsnějšími příběhy i hrdiny. Slibuje návštěvu Podskalí, tmavého bohnického hřbitova v dobách StB či hradeb Nového Města, o něž duní kule ze švédských děl.
Přistání u historické fantasy
Tady asi není potřeba dlouhého vysvětlování, v tomto subžánru se magické příběhy odehrávají či inspirují reálnou či alternativní historií. A že je z čeho vybírat. Namátkou připomeňme Andrzeje Sapkowského, autora slovutného Zaklínače, a jeho Husitskou trilogii, jejímž námětem je tragická láska ranhojiče a mága Reinmara z Bělavy a šlechtické dívky Jutty na pozadí husitských válek.
Nebo Juraje Červeňáka, slovenského fantasy autora, který proslul svou tetralogií Černokněžník, jež se odehrává v době Avarů a Karla Velikého, či sérií o českém Bivojovi. Na artušovské legendě je zase postavený román Mlhy Avalonu americké spisovatelky Marion Zimmer Bradleyové z roku 1979, která legendu vypráví očima ženských postav, především Morgaine a Guinevery. Dokonce i sám Isaac Asimov prohlásil, že se jedná o nejlepší převyprávění artušovské legendy, které kdy četl.
Za touto sérií, kterou vydalo nakladatelství Host, stojí bývalá asijsko-australská diplomatka a poradkyně pro mezinárodní rozvoj Shelley Parker-Chan. Ta se téměř deset let zabývala lidskými právy, rovností pohlaví a právy LGBT+ lidí v jihovýchodní Asii a v roce 2021 debutovala prvním dílem série Jež se stala sluncem. Jedná se o poetický román zasazený do alternativní historie staré Číny.
Hlavními hrdiny jsou dva sourozenci, kteří vyrůstají v nuzné čínské vesnici kolem roku 1345, kdy Číně tvrdě vládnou Mongolové. Ču Čchung-paovi byla předpovězena sláva a výjimečnost, zatímco jeho sestře Tam Ču nicota a zapomnění. Když se rodina stane terčem lapků a ze sourozenců se stanou sirotci, ukáže se, že bratr se zářnou budoucností je z dvojice ten, který propadne beznaději a zcela zanevře na život. Naopak jeho sestra, kterou nemělo čekat vůbec nic, vezme osud do svých rukou, vstoupí jako novic do kláštěra a rozhodne se přivlastnit si zahozenou slávu a sudbu svého bratra.
Pokračování série s názvem Jenž utopil svět nás vrací do Číny, jejíž jižní část osvobodil král Ču Jüan-čang, který se nyní poohlíží po císařském trůnu. Na něj si ale dělá zálusk i celá řada dalších, a pokud chce mít Tam Ču vliv na běžící události, musí se spojit s dávným nepřítelem, nadaným, ale vykleštěným a vnitřně nestabilním generálem Ou-jangem.
Děkujeme, že jste s námi doletěli až sem a slibujeme, že se do světa fantasy zase brzo vydáme!
Vždyť jsme cestou minuli celou řadu podžánrů, jako je komická fantasy, temná fantasy, fantasy meče a magie či v dnešní době čím dál populárnější romantasy.
Ale o tom zase někdy přístě.
Pokud byste chtěli tento žánr omrknout blíže a hledáte inspiraci, pak přikládáme odkazy na česká nakladatelství, která se fantasy literaturou zabývají:
Fantom Print: www.fantomprint.cz
Laser-books: www.laser-books.cz
Straky na vrbě: www.straky.cz
Triton: www.tridistri.cz
Polaris: www.polarissf.cz
Za Literární tlachání,
Kačka