KVÍZ: Poznáte obálky slavných románů?
Taky vám hned vytanulo na mysli to stokrát opakované přísloví „nesuď knihu podle obalu“? Ono tohle téma snad ani nejde začít jinak… Ale opravdu ta notoricky známá věta platí doslova? Nebo je potřeba ji chápat v přeneseném slova smyslu?
Jen si to představte… Vejdete do knihkupectví, jen tak, aniž byste šli pro nějakou konkrétní knihu (nedělejte, že to neděláte). Váš oblíbený spisovatel zrovna nic nového nevydal, máte vybitý telefon, takže na ediční plány ani do seznamu knih, které vám doporučili kamarádi, se nepodíváte (takový nekonečný seznam máme všichni, že jo?). Bloumáte mezi regály, sem tam některou z knih vezmete do ruky, mrknete na anotaci, zkusmo ji prolistujete a zkoušíte, jestli vás obsah jejích stránek polapí. Většina titulů, po nichž jste sáhli, vás zaujala názvem nebo obálkou, je to tak? Ne nadarmo je přebal knihy v současné době velice účinným marketingovým nástrojem, kterému je věnována velká pozornost a péče. Aby to přece jen nebylo tak jednoduché, pořád platí další z našich lidových pořekadel, a to „sto lidí, sto chutí“. Pro každého z nás je tudíž přitažlivá jiná obálka. Máte svoji oblíbenou? A poznáte ji, i když ji navrhne umělá inteligence?
Na začátek trochu teorie
Co by na knize mohlo být složitého, ptáte se? Inu, to máme obálku, přebal, ořízku, tiráž, patitul, frontispis… Bez knížky v ruce (v kabelce, batohu…) nás prakticky nepotkáte, ale ani my se v těchto výrazech nevyznáme tak, jak bychom chtěli. Tak se na to spolu pojďme podívat.
První, čeho si všimnete, když vezmete knihu do ruky, je bezpochyby vazba. Ta rozděluje čtenáře na dva tábory – na fanoušky paperbacku (knih s měkkou vazbou) a milovníky knih v tvrdých deskách (tedy těch s tuhou vazbou). Ale věděli jste, že existuje i polotuhá vazba, kterou tvoří desky z lehčí lepenky? Sem bychom mohli zařadit třeba dětská leporela. A vše, co se nachází mezi těmito deskami a kde se odehrávají všechny příběhy, se nazývá knižní blok. Ten je do desek knihy upevněný za pomocí tzv. předsádek, což jsou dvojlisty z pevnějšího papíru, které najdeme na úplném začátku i konci knihy. Jeden z těchto listů je k deskám přilepený z jejich vnitřní strany a říká se mu přídeští. Pak tu máme ještě takovou jednu skoro neviditelnou drobnost, a tou je kapitálek, což je proužek textílie, který je vlepený do hřbetu knihy, aby ho chránil před prachem.
Když knihu otevřete a obrátíte volný list předsádky, narazíte na první lichou stránku, kde bývá značka nakladatelství, neboli signet (zdravíme čtenáře Čtvrtého křídla, kteří se v tuhle chvíli vědoucně pousmáli). Následuje patitulní list, kde je menším písmem uvedený autor knihy a její název. Na další dvojstraně najdeme na levé straně frontispis (neboli protititul) s ilustrací a na straně pravé pak větším písmem hlavní titul opět se jménem autora a názvem knihy.
Proč je tam tahle informace dvakrát? Tahle zvyklost má svoje vysvětlení v minulosti, kdy byly knihy hodně těžké a při jejich manipulaci často docházelo k odtržení desek. S nimi se často ztratil i titulní list a nebylo možné dohledat, jakou knihu má člověk vlastně v ruce. Pak už následuje jen impresum (známá také pod názvem autorská tiráž), což je soubor povinných informací o knize, tedy kdo je majitelem autorských práv k textu a ilustracím a také povinný číselný kód ISBN. Podrobnější tiráž pak najdeme i na konci knihy, kde jsou konkrétněji zmíněny technické a nakladatelské údaje.
Pojďme se ale vrátit k obálce knihy. Vedle jména autora a názvu knihy tam téměř vždy najdeme i nakladatelství, anotaci, čárový kód, již zmíněné ISBN a doporučenou cenu. Může se stát, že tyhle informace jsou už na přebalu knihy, což je ten sundavací papír, který se nám skoro vždycky potrhá nebo ztratí a na jehož klopách si můžeme přečíst bližší informace o knize a autorovi.
A nesmíme zapomenout na ořízku! Minout jste v posledních týdnech nemohli knihu Čtvrté křídlo od Rebeccy Yarros, která má černou ořízku se zlatými draky. Nás ale nejvíc nadchla nová vydání světových románů od Rybka Publishers. Jedná se o Mistra a Markétku od Michaila Bulgakova s ilustracemi ukrajinského malíře Iwana Kulika, o Dostojevského Bratry Karamazovi s ilustracemi Borise Grigorjeva a Zločin a trest, u níž za ilustracemi stojí anglický malíř, designér a kreslíř komiksů Dave McKean.
Že vás kolem knižních obálek nemůže už nic překvapit?
Tak schválně. Věděli jste například, že:
existuje databáze, která v tuhle chvíli obsahuje 2 914 743 obálek a 881 912 obsahů českých a zahraničních publikací? Najdete ji na adrese www.obalkyknih.cz.
se v rámci HumbookAwards vyhlašuje i kategorie Nejoblíbenější česká obálka roku? Mezi nominovanými najdeme nejen české knihy, ale i zahraniční, pro jejichž české vydání vznikla speciální obálka. V roce 2023 ji vyhrála kniha Věk přízraků od Lenky Poláčkové.
12. června 2024 proběhlo v budově UMPRUM slavnostní vyhlášení Nejkrásnější české knihy roku. Tuhle soutěž každoročně pořádá Ministerstvo kultury ČR spolu s Památníkem národního písemnictví a v kategorii Krásné literatury byla oceněna kniha Muklové a šlajsny Daniela Flasza. Ten ji vytvořil během svého pobytu ve vězení, propiskou a do desítek sešitů v ní sepsal svou zkušenost mukla a bývalého drogového dealera.
máte doma malý poklad, pokud vlastníte první vydaní knihy Harry Potter a Kámen mudrců? Tahle kniha, která vyšla 29. února 2000 v nákladu 6000 kusů, má totiž v současné době hodnotu kolem 10 tisíc korun. A jak ji poznáte? Na obálce drží Harry nad hlavou cylindr (nikoli kouzelnický klobouk jako v pozdějších vydáních) a jméno autorky je uvedeno přímo pod názvem knihy.
A jak to máme s obálkami my?
Kdo posloucháte náš podcast, tak víte, že o obálkách jednotlivých knih mluvíme už v dílu S OBALEM. Snažíme se je posluchačům nejen popsat, ale taky uvést, kdo za nimi stojí. Nejradši pak máme takové, které v sobě ukrývají drobná tajemství a narážky, jež pochopíme až po přečtení knihy. To nás vážně hodně baví!
A jaká je kniha s nejhezčí obálkou, o které jsme si v rámci podcastu povídali? Tady stojí jednoznačně na stupních vítězů román Anny Cimy Vzpomínky na úhoře! Autorka si ilustraci na obálku navrhovala sama a kniha je z neuvěřitelně příjemného materiálu.
Zmínit pak musíme určitě i Knihu, kterou posypal hvězdný prach od Nory Eckhardtové a minimalistickou, a přesto působivou obálku knihy Můj bratr od švédské autorky Karin Smirnoff.
A na závěr se musím přiznat k jedné sběratelské vášni, která s obálkami tak trochu souvisí. Jednou z mých nejoblíbenějších knih je Jako zabít ptáčka od Harper Lee. Mám ji tak ráda, že když jedu někam do zahraničí, koupím si jeden výtisk v místním jazyce a s místní obálkou…
Děkujeme, že nás čtete! A teď už pojďme na kvíz :)
Za Literární tlachání,
Kačka