Magnesia Litera a naše tipy
Máme takovou tradici. Každý rok jezdíme lyžovat na Klínovec a pokaždé si jako soundtrack k příjezdu pouštíme písničku On My Head ze Snowborďáků. Jakou to má souvislost s Magnesii Literou, ptáte se? Nebojte, sice oklikou, ale dostaneme se k tomu… Kdo by si tehdy v roce 2004 pomyslel, že to ten klučina v čepici křičící ono pubertální „stříkeeeej!“ dotáhne až na pódium v Rudolfinu, kde bude stát s Českým lvem v ruce? A to nemluvíme o širší nominaci na Oscara. Vlny režiséra Jiřího Mádla nakonec získaly šest sošek a filmoví fanoušci si užili svůj večer… Ale co my, kteří přece jen o něco víc fandíme knihám? Tady přichází na scénu ta slibovaná souvislost. Na svůj literární večer si budeme muset počkat do 24. dubna, ale už teď se můžeme podívat na širší nominace asi nejsledovanější české literární ceny – Magnesie Litery.
V loňském roce jsme si počkali a psali až o užších nominacích, do kterých se v každé kategorii probojují tři díla. Letos jsme se to rozhodli pojmout trochu jinak. Ačkoli si myslíme, že pozornost si zaslouží všechny nominované knihy, tak nás moc baví tipovat a debatovat o tom, kdo se dostane do té zmiňované TOP 3, která bude vyhlášená 18. března (je opravdu jen shoda okolností, že tou dobou budeme s naším soundtrackem zrovna na Klínovci). A tak si zahrajeme na takové literární orákulum a zkusíme uhodnout, jak by to letos mohlo dopadnout… Tedy pokud by odborná porota měla náhodou podobný čtenářský vkus jako Literární tlachání.
A abyste tenhle newsletter nečetli ještě v době, kdy už budou užší nominace známy, tak se budeme věnovat kategoriím, na které jsme zvědaví nejvíc.
Luxor Litera za prózu
Sami jsme z toho trochu překvapení, ale v naší TOP 3 máme dva básníky, kteří se rozhodli napsat prózu.
Prvním z nich je Jonáš Zbořil, který je ve světě knih a kultury jako doma. Pracoval totiž jako rozhlasový redaktor, na radiu Wave vedl s Kateřinou Demelovou literární pořad s příznačným názvem Literatura. A od roku 2020 můžete jeho články vídat na serveru Seznam zprávy, kde působí jako kulturní redaktor. Napsal dvě básnické sbírky – Podolí a Nová divočina. Ty nyní rozšířil o prózu Flora, která vychází pod hlavičkou nakladatelství Paseka.
Jedná se o novelu s dystopickými prvky, která má podobu deníku. Jeho autory jsou Adam a Sára, kteří při noční cestě domů našli jakéhosi podivného tvora. Ten nepřipomíná nic známého, přesto ho partneři pojmenují Flora a rozhodnou se o něj postarat. Odnesou ho do chatky po babičce, která stojí ve Stepi, části města, která bývala zahrádkářskou kolonií, a kde si příroda bere zpátky, co bývalo její. Těšit se můžeme na temnou atmosféru, snové obrazy, téma ekologie i rodičovství. Nás pobavilo a zároveň zaujalo hodnocení na serveru databazeknih.cz, kde je kniha označena jako „kombinace Otesánka a The Last of Us s lehce kafkovskými motivy”.
Druhým je pak liberecký básník, překladatel, germanista a hudebník Pavel Novotný, který už v držení jednu Magnesii Literu má, a to z roku 2021 za básnickou sbírku Zápisky z garsonky. Hodně překládá, například německého básníka a spisovatele Hanse Magnuse Enzensbergera, a spolu s Helenou Skalickou je autorem knihy A to si pak můžeš řikat, co chceš, která zpracovává životní příběh této neobyčejné české výtvarnice.
O Magnesii Literu zabojuje jeho próza vydaná nakladatelstvím Trigon, kterou nazval Babička. Odvážně zvolený název, dalo by se říct, ale ona to není náhoda… Tento „miniromán”, volně navazující na autorovu básnickou tvorbu, totiž přímo vybízí ke konfrontaci s dílem Boženy Němcové. Harmonickým pilířem obou příběhů je postava babičky, co se ale liší, jsou kulisy, charaktery i systém hodnot. Novotného babička je ochranitelkou i tyrankou, je impozantní i groteskní, má celou řadu tajemství. A když ji sledujeme zprvu dětskýma a později dospělýma očima jejího vnuka, ukáže se, že možná není tím stabilním pilířem, jak bychom si mohli myslet.
Dvojici básníku doplní literární teoretička a oceňovaná spisovatelka Daniela Hodrová se svou poslední knihou Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch. Život této autorky byl s literaturou vždycky úzce spjatý, vystudovala rusistiku, bohemistiku, romanistiku a srovnávací literaturu na Univerzitě Karlově, v 70. letech pracovala v nakladatelství Odeon, později v Ústavu pro českou literaturu Československé akademie věd. V roce 2011 získala jako druhá žena v historii Státní cenu za literaturu, o rok později Cenu Franze Kafky a v roce 2016 Magnesii Literu v kategorii Kniha roku za svůj román Točité věty. Časopis A2 zařadil dva její romány Vyvolávání a Chvála schoulení do Českého literárního kánonu po roce 1989, tedy do výběru nejdůležitějších knih, které vyšly v průběhu třiceti let od sametové revoluce. Dvě knihy tam mají už jen Milan Kundera a Václav Jamek.
Román Co přichází aneb Cesta na Kouzelný vrch je v pořadí devátý z na sebe navazujících románů, ve kterém se autorka vrací ke známým postavám i místům. Zároveň ani odkaz v názvu na Kouzelný vrch Thomase Manna není náhodný, protože se jedná o osobní zpověď odcházející spisovatelky, která rekapituluje zásadní události svého života. Její dvorní nakladatelství Malvern její poslední knihu nechalo vytisknout expresně, aby se vydání dočkala. Daniela Hodrová odešla v srpnu loňského roku.
DILIA Litera za debut roku
Nevíme, jak u vás, ale v našem okolí debut Miroslava Hlauča Letnice vzbudil docela dost pozornosti. Tenhle román s prvky magického realismu nás vezme do roku 1904 do zapadlého a odtrženého městečka Svatý Jiří, kde o zázraky není nouze. Místní obyvatelé ale tuší, že nastává nová doba, v níž přijdou na řadu technické vynálezy a jejich zázraky a kouzla již nebudou potřeba. Na tyto převratné změny je má připravit místní rodák Odysseus, kterého dlouho považovali za mrtvého, ale on mezitím procestoval kus světa. Chybět nebude ani love-story, Odysseus totiž stojí o lásku dočasně němé Julie, kterou ale miluje i jeho bratr Tomáš. My Letnicím rozhodně držíme palce a moc rádi bychom je viděli v užších nominacích.
Ani Ondřej Šanc se toho nebál a pro svůj debut Jako na drátku si zvolil generační ságu, která nás provede dvěma staletími a dvěma světadíly. Začíná v roce 1850, kdy se v kysuckých horách do drátenické rodiny narodí malý Zoltán. A my se spolu s ním vydáváme na cestu, během níž se podíváme nejdřív do Ústí nad Labem, pak do Horních Uher, čeká nás dlouhá cesta Amerikou, abychom zase skončili v prvorepublikovém Československu. Je to zkrátka jedno velké dobrodružství, které brojí proti rasismu a vzdává hold trampingu a toulavému způsobu života.
A ani v této kategorii nám nebude chybět básník, tentokrát Alexandr Pech. Tomu v nakladatelství Dobrý důvod vyšla jeho sbírka s názvem Hansiáda. Na jejích stránkách se přemístíme do severočeských Sudet, kde je ještě před začátkem knihy ubita a do jezevčí nory schována ústřední postava. Během čtení se dostaneme do světa mýtů a legend, kde jednu z hlavních rolí hraje nejen prostředí a krajina, ale i ostrý a přímočarý jazyk.
Litera za překladovou knihu
Když v nominacích na Magnesii Literu vidíme nějakou knihu, o které jsme si povídali v rámci podcastu, máme podobný pocit, jako když na dovolené v zahraničí potkáte někoho známého a zběsile na sebe máváte. V této kategorii se nám to stalo dokonce dvakrát.
Prvním případem jsou Džinové, rodinný román německé spisovatelky s kurdsko-tureckými kořeny Fatmy Aydemir. Kniha začíná ve chvíli, kdy umírá Hüseyin, otec od rodiny, který celý život pracoval v Německu, aby si splnil svůj sen a koupil si byt v Instanbulu. Kniha je rozdělená na kapitoly, které patří jeho nejbližším, a my skrze ně zjišťujeme, jakou bolest si jednotlivé postavy s sebou nesou a co pro ně znamená smrt hlavy rodiny, která nevyhnutelně vede k setkání celého příbuzenstva. Kniha vyšla v nakladatelství Host a přeložila ji skvělá Viktorie Hanišová.
Druhým je pak fantastický román Časokryt bulharského spisovatele Georgi Gospodinova, který za něj získal Mezinárodní Bookerovu cenu. Průvodcem je nám Gaustin, spisovatelovo alter ego a postava objevující se i v jiných jeho dílech, který přišel na to, jak léčit lidi se ztrátou paměti. Vytvořil takzvané kliniky minulosti, v nichž se nemocný mohl uchýlit do doby, na kterou si pamatuje a kde mu bylo dobře. Ale co když tato choroba postihne celou společnost a jednotlivé státy dostanou možnost uchýlit se do určité fáze vlastní historie? Kniha vyšla v nakladatelství Argo a o překlad se postaral David Bernstein.
Těžko říct, jestli je to mým nedávným pobytem v Japonsku, nebo tím, že zkrátka máme rádi tvorbu Petra Borkovce, ale v této kategorii držíme palce i hodně nevšední a vizuálně krásné knize Světlušky v rukávech. Jedná se o sbírku japonských básní pojednávajících o hmyzu, těšit se můžete na 65 pětiverší waka a 155 trojverší haiku. Sbírka vyšla pod hlavičkou nakladatelství DharmaGaia a jednotlivé básně do češtiny převedli Helena Honcoopová a Petr Borkovec.
Litera za fantastiku
Pro ty, co poslouchají náš podcast, nebude asi žádným překvapením, že palce držíme spisovatelce Petře Klabouchové a jejímu nejnovějšímu počinu Ignis fatuus. Tenhle mrazivý výlet na Šumavu ke Křemelné, kde se vaří mlha, ztrácejí se vědecké výpravy a kde můžete narazit na bludičky, dvojdušníky či beztělce, jsme si totiž náramně užili!
Hodně zvědaví jsme i na to, jak dopadne stand-up komik Jan Studnička se svou sbírkou čtrnácti povídek s názvem Horory s TGM. V téhle knize se totiž dozvíme, zda by dobrý voják Švejk zvládl vzdorovat mimozemským bohům, jak si poradí Československá lidová armáda se sestřeleným UFO a zda Karel Čapek dokáže vyřešit sérii záhadných úmrtí. Zní to docela šíleně, že? Mimochodem tahle kniha má nominaci i v kategorii Litera za humoristickou knihu. Z každé z těch 14 povídek navíc sálá láska k české krajině a historii a taky ke strašidelným historkám. Není divu, když autorem je člověk, který stojí za podcastem Hodina dějepichu.
Velkou chválu sklízí i česká fantasy kniha Meč z kostí od Tomáše Luksche, která nás vezme do oblasti mezi řekami Dněpr a Don, mezi Vikingy a Slovany, a to v době, kdy se láme první a druhé tisíciletí. Pro nás je to milé seznámení, protože nebýt širších nominací, tak bychom o knize vůbec nevěděli. Teď už na nás čeká na poličce a splňuje tak motto o tom, že Magnesia Litera oceňuje a propaguje kvalitní literaturu.
Díky za přečtení a dejte vědět, komu držíte palce vy!
Za Literární tlachání,
Kačka