Napětí polevilo, známe vítěze letošního ročníku Magnesia Litera. Nejprestižnější tuzemské literární ocenění Kniha roku získala Alena Machoninová za román Hella vyprávějící osud české židovky Heleny Frischerové. Při té příležitosti jsme se rozhodli představit další vybrané české literární ceny.
Magnesia Litera
Začít musíme samozřejmě tou nejvýznamnější cenou. Od roku 2002 ji uděluje Sdružení Litera a od roku 2016 je cena symbolizována kovovou soškou knihy od výtvarníka Jakuba Berdycha Karpelise. Zpočátku bylo ocenění udělováno v 9 kategoriích, v současnosti je kategorií 12 plus Magnesia za přínos knižní kultuře a Kosmas Cena čtenářů. Výsledky nedávno skončeného 23. ročníku soutěže najdete zde.
Porotu k jednotlivým kategoriím delegují oborově příslušné obce a organizace, celkového vítěze, který získá také nejvyšší finanční odměnu (letos 200 tisíc Kč) pak vybírá kolem 230 lidí z knihovnické branže (letos to bylo 229) – od univerzitních badatelů až po knihovníky a knihkupce. A když jsme se dotkli odměn – tu získá pouze vítěz Knihy roku a laureáti několika vybraných kategorií. Poněkud nefér? Organizátoři jsou bohužel závislí na sponzorech, kteří se rozhodují, které kategorie finančně podpoří a které nikoliv. Letos to byly kategorie próza, publicistika a debut. Vítěz dětské kategorie mohl využít ještě týdenní tvůrčí pobyt v Klášteře Broumov.
Koncept soutěže (včetně vybraných kategorií) se v průběhu let měnil a mění se stále. V předchozím ročníku se začalo experimentovat s longlisty, ale jejich zveřejnění ve stejný den, kdy byly odtajněny i tříčlenné nominace, které nebyly součástí těchto longlistů, nebylo ideální. Stejně jako vyhlášení vítězů vybraných kategorií den před samotným slavnostním večerem přenášeným televizí. Letošní model už byl výrazně vhodnější a také napínavější: nejdříve ohlášení longlistu a až po deseti dnech oznámení tří finalistů každé kategorie, kteří se předtím v longlistu objevili. A přestože se na Nové scéně Národního divadla 18. dubna hodně pospíchalo, rozhodně bylo příhodnější vyhlásit všechny kategorie během jednoho večera.
Poslední laureáti:
2024 – Alena Machoninová (Hella)
2023 – Miloš Doležal (Jana bude brzy sbírat lipový květ)
2022 – Pavel Klusák (Gott: Československý příběh)
Státní cena za literaturu
Co se týče finanční odměny, je nejštědřejší Státní cena za literaturu a Státní cena za překladatelské dílo. Laureáti obou kategorií získají od státu 300 tisíc korun, cenu navíc převezmou 28. října z rukou prezidenta republiky. Cenu uděluje Ministerstvo kultury ČR od roku 1995 a navazuje na stejnojmenné ocenění založené už v roce 1920.
Poslední laureáti Státní ceny za literaturu:
2023 – Jiří Kratochvil (Škrtiči bohyně Kálí)
2022 – Kateřina Tučková (Bílá Voda)
2021 – Miloslav Topinka
Kniha roku Lidových novin
Anketa vznikla už v roce 1928 a obnovena byla v roce 1991. Hlasují do ní spisovatelé, překladatelé, editoři kulturních rubrik, literární kritici, humanitní a přírodní vědci, politici a další osobnosti literárního a veřejného života. Organizátoři se netají tím, že se jedná o anketu s osobním zabarvením. Snaží se tím jít proti proudu oficiálních cen a objevovat neprávem opomenuté tituly.
Poslední laureáti:
2023 – Andrea Sedláčková (Toyen)
2022 – Kateřina Tučková (Bílá Voda)
2021 – Milan Kundera (Nevědění)
Cena Jiřího Ortena
Velmi sledované ocenění udělované autorům prozaického nebo básnického díla, jimž nesmí být v době vydání knihy více než 30 let. Cena se uděluje od roku 1987 a od roku 2009 ji organizuje Svaz českých knihkupců a nakladatelů. Vítěz získává cenu 50 tisíc korun, další dva finalisté po 10 tisících Kč.
Poslední laureáti:
2023 – Filip Klega (Andrstán)
2022 – Vojtěch Vacek (Měňagon)
2021 – Šimon Leitgeb (Betonová pláž)
Česká kniha
Cena vznikla v roce 2011 za účelem lepší propagace současné české prózy v zahraničí. Odborná porota vybírá do finále šest titulů, které v předchozím roce vydalo české nakladatelství. Porota je složená ze studentů českých gymnázií. Vítězné knihy mají větší šanci na možnost překladu a uvedení na zahraniční trh.
Poslední laureáti:
2023 – Anna Bolavá (Vypravěč)
2022 – Alena Mornštajnová (Listopád)
2020 – Bianca Bellová (Mona)
Zlatá stuha
Nejprestižnější ocenění pro tvůrce knih se zaměřením na děti a mládež. Soutěž vyhlašují a pořádají Česká sekce IBBY, Klub ilustrátorů dětské knihy, Obec překladatelů a Památník národního písemnictví. Kromě textu se při hodnocení knih velmi přihlíží také ke zpracování ilustrací, jejich kvalitě a kooperaci s vyprávěním. Vyhlašuje se 11 kategorií. Ve výčtu laureátů vybíráme jen některé:
Poslední laureáti (2024):
LITERÁRNÍ ČÁST
Beletrie pro děti: Já, chobotnice (text a ilustrace Magdalena Rutová)
Beletrie pro mládež: Rekrut 244 (text František Tichý, ilustrace Stanislav Setinský)
Literatura faktu pro děti a mládež: Opi (text a ilustrace Eva Horská)
VÝTVARNÁ ČÁST
Knihy pro mladší děti: Nitka a zatoulaný knoflíček (text Tereza Horváthová, ilustrace Eva Volfová)
Knihy pro starší děti a mládež: Mojenka (text Olga Stehlíková ilustrace Andrea Tachezy)
Literatura faktu pro děti a mládež: Bedřich Smetana (text a ilustrace Veronika Bílková)
Cena Jaroslava Seiferta
Cena Jaroslava Seiferta za vynikající básnické či beletristické dílo vznikla ve Stockholmu v roce 1986. Je udělována za význačné dílo vydané či jinak zveřejněné v České republice nebo v zahraničí v posledních třech letech. Laureáti získají finanční odměnu 100 000 korun.
Poslední laureáti:
2022 – Josef Kroutvor (Poletování jednoho ptáčka)
2019 – Miroslav Petříček (Filosofie en noir)
2017 – Jiří Brabec
Cena Karla Čapka
Cenu Karla Čapka založilo v roce 1994 České centrum Mezinárodního PEN klubu a Společnost přátel PEN klubu. Cena je určena pro autory, „kteří výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny“.
Poslední laureáti:
2023 – Sylva Fischerová
2022 – Jaroslav Rudiš
2020 – Václav Jamek
Cena Jiřího Marka
Cena Jiřího Marka je české literární ocenění za nejlepší detektivní román. Uděluje ji česká sekce Mezinárodní asociace autorů detektivní literatury (Asociación Internacional de Escritores Policíacos, AIEP) a poprvé byla udělena v roce 1996.
Poslední laureáti:
2022 – Kristýna Trpková (Stvůra)
2021 – Michal Sýkora (Nejhorší obavy)
2020 – Jiří Březina (Vzplanutí)
Cena Karla Čapka (II)
Oficiální název této ceny je totožný s cenou, kterou organizuje PEN klub, ovšem této se přezdívá Mlok. Cena se udílí od roku 1983 autorům sci-fi a fantasy a ocenění má podobu černého mloka podle Čapkova románu Válka s mloky. Vyhlašuje se pět kategorií (mikropovídka, krátká povídka, povídka, novela a robotika) a z těch následně vzejde vítěz.
Poslední laureáti:
2023 - Zuzana Johanovská (Šrot jsi a v šrot se obrátíš)
2022 Vlastimil Boháč (Za spirálovým lesem)
2021 Jana Plauchová (Marťanská odysea)
Literárních cen bychom našli ještě více. Cena Miloslava Švandrlíka se uděluje za nejlepší humoristickou knihu, cenu Muriel získá nejlepší komiks, ocenění Nejkrásnější české knihy roku získají zase knihy s nejpovedenějším grafickým a designovým vzezřením.
Každá literární cena má vlastní odůvodnění pro svou existenci, ovšem většina z nich si klade za úkol ocenit kvalitní díla nebo autory a zároveň upozornit na knihy, které by mohly zapadnout. Po zisku literární ceny se zpravidla zvyšuje zájem čtenářů o oceněné tituly. A to jak u nás, tak v zahraničí. A na zahraniční ceny se podíváme v některém z našich příštích newsletterů.