Že je u nás hromada kvalitních spisovatelek a spisovatelů, není třeba příliš rozebírat. Jména jako Kateřina Tučková, Alena Mornštajnová, Karin Lednická, Petra Soukupová nebo Petra Klabouchová všichni znají pro jejich kvalitní tvorbu. Pokusili jsme se pro vás tentokrát vytipovat pět českých spisovatelek a spisovatelů, kteří se svou kariérou buďto začínají nebo se jim nedostává tolik pozornosti, kolik by si zasloužili, a přitom jejich tvorba za pozornost rozhodně stojí.
Když jsme natáčeli epizodu podcastu o novele Dole v údolí od italského spisovatele Paola Cognettiho, zjistili jsme, že je držitelem francouzského literárního ocenění Prix Médicis. K napsání tohoto článku nás přivedl popis laureátů, kterým organizátoři cenu udělují: „Pro autora, který není tak známý, jak by si jeho talent zasloužil.“
Rádi bychom zdůraznili, že se jedná výhradně o subjektivní výběr. Námi vybraní autoři rozhodně nejsou naprosto neznámí, mnozí z nich dokonce posbírali pěkná literární ocenění, ale myslíme si, že jejich jména nejsou širší veřejnosti tak známá, což je škoda.
Lucie Faulerová (* 1989, nakl. Torst)
Rodačka z Pardubic a absolventka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2014 působí jako redaktorka literárního časopisu Aluze.
„Vytříbený smysl pro jazyk, schopnost navodit atmosféru a výborná rytmika.“ To jsem si napsal po přečtení debutu Faulerové Lapači prachu, jehož hlavní hrdinkou je telefonní operátorka Anna, která cynicky shlíží na okolní svět. Svým sarkasmem snižuje význam okolních událostí, podobně jako musela snižovat význam toho, co se odehrávalo v její rodině.
Také ve druhém románu autorky Smrtolka se hlavní hrdinka Marie snaží vyrovnat s tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné. Faulerová se opět prezentuje vynikající rytmikou, která je mimo jiné symbolizovaná jízdou vlakem. Smrtholka byla v roce 2021 nominovaná na Magnesii Literu za prózu.
Autorka si vybírá silné ženské příběhy a hlavními tématy v jejích románech zatím bylo vypořádávání se s minulostí.
Jakub Stanjura (* 1995, nakl. Host)
Rodák z Opavy, který vystudoval anglistiku a bohemistiku na Univerzitě Karlově. Živí se jako copywriter.
Stanjurův loňský debut Srpny taktéž vypráví o působení psychického nátlaku na člověka. Hlavní hrdinka Anna nepochází z mírumilovné rodiny, to ale ani její partner Štěpán, který se uchyluje ke gaslightingu – zvláštní formě manipulace, která v oběti vyvolává pochybnosti o vlastní racionalitě.
Stanjura si pro svůj debut vybral nenápadně se vkrádající omezování druhého člověka a tento postupný proces zvládl na jedničku. Román vyvolal poměrně velký ohlas a na jeho další knihu se těšíme určitě nejenom my.
Nora Eckhardtová (* 1979, nakl. Kniha Zlín)
Narodila se v Praze, kde na VŠE vystudovala statistiku a filozofii. Působila v propagaci pražských artových kin a kromě psaní se zabývá tvorbou šperků.
V loňském roce nás upoutal její román Kniha, kterou posypal hvězdný prach. A to nejen nás, takže v nakladatelství Kniha Zlín museli rychle zařizovat dotisk. Román vypráví o dvou knižních nakladatelích s naprosto odlišným přístupem k práci a o jejich odvážné sázce. Eckhardtová vypráví příběh poutavě a s postavami si sympaticky pohrává. Zaujalo nás, že do knihy autorka sama vstoupila v roli kolemjdoucí postavy, někdy také vyjadřuje názory nad chováním nebo vzhledem hlavních postav.
Pozitivní ohlasy získává i její novinka Druhá strana řeky vyprávějící dva příběhy ve dvou dějových linkách, jejíž ústředním motivem je řeka Černá. U autorky si na webu můžete objednat kolekci šperků, které připravila speciálně při příležitosti vydání svého nejnovějšího románu. Více se o tom rozepíšeme v příštím newsletteru (2. prosince), který se bude zabývat tipy na vánoční dárky.
Eli Beneš (* 1976, nakl. Akropolis)
Pražský rodák vystudoval anglistiku a amerikanistiku a český jazyk a literaturu na Filozofické fakultě UK, na fakultě sociálních věd pak žurnalistiku a mediální studia s televizní a rozhlasovou specializací. Čtrnáct let moderoval v Radiu 1, vlastnil hudební vydavatelství, skládal hudbu pro Českou televizi a pracoval jako novinář. V současnosti pracuje pro Seznam.cz.
Beneš na sebe upoutal už svou debutovou knihou Nepatrná ztráta osamělosti, za kterou obdržel ocenění Magnesia Litera – debut roku. Hlavním hrdinou je židovský chlapec, který se po konci druhé světové války vrací domů, kde nastává jeho další boj – o nalezení ztracené rodiny, přátel i lásky, ale také boj s traumaty a úzkostmi, které na celé společnosti po roce 1945 ulpěly.
Těšíme se na další jeho knihu a jsme zvědaví, zda Beneš opět zvolí téma z minulosti.
Stanislav Biler (* 1982, nakl. Druhé město)
Vystudoval obor sociologie a mezinárodní vztahy a evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Pracoval jako dramaturg České televize a v Kanceláři veřejného ochránce práv.
Jestliže se žehrá nad tím, že se čeští autoři a autorky ve svých prózách příliš často vracejí do minulosti, Biler je jedním ze spisovatelů, kteří se pustili do aktuálního tématu. Ve své v roce 2022 Magnesií Literou za prózu oceněnou knihou Destrukce představuje nejmenovanou obec, která v přeneseném významu zobrazuje celou planetu. Místní obyvatelé nečinně přihlížejí drancování jejich vesnice a zakrývají si zrak i před následnými ničivými dopady. Podobně jako to dělá lidstvo ve vztahu ke klimatickým změnám.
Sociolog Biler napsal román v roce 2021 a od té doby netrpělivě čekáme na vydání další jeho knihy. Pojďte čekat s námi…
To byl výběr našich pěti autorů, jejichž nové (nebo již vydané) knihy by rozhodně neměly ujít vaší pozornosti. Určitě jsme ale nezahrnuli všechny. Pokud tedy máte vy sami tip na spisovatele či spisovatelku, kteří stojí za pozorné sledování, určitě nám dejte vědět! Rádi si rozšíříme obzory…
Za Literární tlachání,
Ondra