Tohle je příběh, který se skutečně stal. Na mou duši a psí uši a kdo bude tvrdit opak, ať zkamení jako socha z tvarohu, jak napsal Josef Čapek v Povídání o pejskovi a kočičce.
Bylo nebylo, stál tehdy mladý jinoch, asi dvacetiletý, v knihkupectví a vybíral dárky pro svou rodinu. V oddělení knih se sportovní tematikou zrovna hledal dárek pro dědečka, celoživotního fandu měření času, výšek, délek a míčů všech velikostí.
A vtom se to stalo.
Zaslechl cizí rozhovor.
„A tohle je dobré?“ ptala se zrovna dáma ve středních letech knihkupce.
„Tohle je moc dobré! To je z Britských ostrovů.“
„Pardon?“
„To je taková šikovná poučka. Co dorazí z Ostrovů, je vždycky dobré.“
Přesně takhle to bylo. Ať sním svoje týden nošené ponožky z vandru a růžičkovou kapustu k tomu, jestli neříkám pravdu.
Užitečnost tohoto nechtěně vyslyšeného dialogu jsem si v té chvíli vůbec neuvědomoval. Byla to informace, jejíž hodnota se navyšovala postupem času – jak jsem se seznamoval s autory z Ostrovů a zjišťoval pravdivost prodavačových slov.
Podívejme s na ty, které byste podle nás rozhodně neměli minout. Slibujeme, že notoricky známé klasiky, jako jsou Shakespeare, Dickens, Joyce, Beckett, Shelley, Shaw nebo Austinová, necháme v šuplíku. Přednost jsme dali knihám, které podle nás mají ambici oslovit současné čtenáře. A začneme pěkně od fantasy.
John Ronald Reuel Tolkien (Hobit a série o Pánovi prstenů)
Kým jiným začít než mužem, jenž vymyslel nezapomenutelné putování Froda Středozemí, aby zničil Jeden prsten, nositel Sauronova zla. Romány vyšly ve třech dílech, přestože autor je chtěl vydat jednotně. Jenže po válce nebylo dost papíru, takže se z uceleného díla stala trilogie. Pán prstenů je pokračováním Hobita, knihy, kterou Tolkien původně psal pouze pro své děti.
Clive Staples Lewis (Letopisy Narnie)
Sedmidílný cyklus fantasy knih Letopisy Narnie, které napsal Tolkienuv blízký přítel C. S. Lewise, je ideální přečíst v co nejmladším věku. Nejlépe ještě před seznámením se s Novým zákonem. Na člověka obeznámeného s biblickými příběhy totiž při čtení Letopisů vyskakují alegorie na křesťanství ze všech stran. Tak schválně, co vám připomíná smrt lva Aslana, který ztělesňuje dobro, a jeho následné zmrtvýchvstání?
Terry Pratchett (série o Úžasné Zeměploše)
Také Terry Pratchett si vymyslel vlastní svět, ve kterém se odehrává neskutečných 41 románů a 5 povídek. Knihy sledují někdy až bláznivé příběhy mnoha postav, jejichž osudy se průběžně prolínají, a to vše je předkládáno s velmi osobitým humorem. Romány z Úžasné Zeměplochy, která putuje vesmírem na zádech obří želvy a čtyřech velkých slonech, budete milovat. Tedy pokud máte aspoň za nehet citu pro fantazii.
Joanne Rowlingová (Harry Potter)
Na kluka s kulatými brýlemi a jizvou na čele ve tvaru blesku nemůžeme zapomenout. Rowlingová tentokrát nevymyslela jenom fikční svět, nýbrž ho přiřadila k tomu reálnému. Příběh o Harrym Potterovi, který se snaží zastavit černokněžníka Toma Rojvola Raddla, neboli Lorda Voldemorta, vyšel postupně v sedmi dílech a všichni budoucí čtenáři s ním mohou postupně růst, protože každý další díl je určený pro starší publikum.
Co z fantasy ještě stojí za zmínku? Určitě Lewis Carroll a jeho slavná Alenka v říši divů nebo Neil Gaiman se svým kultovním komiksem Sandman. Gaiman také spolupracoval s Terrym Pratchettem na vynikajícím románu Dobrá znamení.
Douglas Adams (Stopařův průvodce galaxií)
Koho by nezajímala základní otázku Života, Vesmíru a vůbec? A odpověď je přitom tak jednoduchá – 42! Jestli máte rádi typický anglický humor, tahle pentalogie je přesně pro vás. O tom, že je to zdařilý kousek, napovídá i fakt, že se kvůli ní 25. května slaví ručníkový den. Jestli nechápete proč (a láká vás vědět proč), měli byste si tuhle sérii přelouskat.
Jerome Klapka Jerome (Tři muži ve člunu)
U britského smyslu pro humor ještě chvíli zůstaneme. Jerome Klapka Jerome se narodil před více než 160 lety, ale jeho scénky v románu o třech mužích plavících se na Temži dokáží rozesmát ještě dnes. Románu s podtitulem „O psu nemluvě“ se jen za deset let od vydání prodalo v Británii neskutečných 202 tisíc výtisků! Jerome Klapka Jerome následně napsal pokračování Tři muži na toulkách.
Bram Stoker (Drákula)
Stoker upíry sice nevymyslel, ale proslavil je asi jako domnělá příšera skotské jezero Loch Ness. Takže jestli máte rádi bytosti žijící v noci, které se živí krví a nesnáší česnek, rozhodně si nezapomeňte román o hraběti Drákulovi dopřát.
Kazuo Ishiguro (Klára a Slunce)
Spisovatel pochází původně z Japonska, ale od šesti let žije ve Velké Británii. Zatím poslední román laureáta Nobelovy ceny vypráví osud upéčka (neboli moderního robota) Kláry, kterého si v obchodě vybere za parťáka dívka Josie. Brzy se ukáže, že Josie je těžce nemocná a Klára udělá všechno proto, aby Josii uzdravila. Na pomoc zavolá dokonce i Slunce.
Robert Galbraith (série o soukromém očku Cormoranu Strikeovi)
Asi vám touhle informací vyrazíme dech, ale Robert Galbraith je pseudonym J. K. Rowlingové. Jasně, vtípek. Po sérii s čarodějným hrdinou se Rowlingová pustila do psaní detektivek a jde jí to setsakramentsky dobře. Nejen postava soukromého detektiva s vojenskou minulostí Cormorana Strikea, ale i jeho asistentka Robin jsou úžasné a případy, které vyšetřují, rozhodně nesledují žádnou prověřenou dějovou šablonu.
Rudyard Kipling (Knihy džunglí)
Ještě jedna klasika od nositele Nobelovy ceny. Tentokrát vydaná dokonce ještě v 19. století. Fantastické novely vypráví o chlapci Mauglím, kterého do indické džungle odvleče krutý tygr Šér Chán, ale kterého zachrání vlčí rodina. Bezbranný chlapec se musí nejdříve skrývat, než zjistí, že je obdarován něčím výjimečným, něčím, čím zvířata nedisponují. Knihy džunglí v sobě mají dvě pokračování – Kniha džunglí a Druhá kniha džunglí. Většinou vycházejí pod souhrnným názvem Knihy džunglí.
George Orwell (1984)
Absolutní totalita zahnaná na samotný okraj možného. Svět je rozdělen na tři velmoci – Oceánie (USA + Velká Británie), Euroasie (Evropa a část Ruska) a Eastasie (Asie) –, které spolu bez ustání bojují. Winston žije v Oceánii a je členem Vnitřní strany, která vládne velké většině pracujících z Vnější strany. Členové zejména Vnitřní strany ztratili nejenom svobodu pohybu, ale také svobodu myšlení. Protože Velký bratr vás pořád sleduje…
Oscar Wilde (Obraz Doriana Graye)
Na samotný konec náš oblíbený autor, jehož jediný román vypráví o pozoruhodném obrazu, který na sebe bere všechny hříchy svého zhýralého „pána“ Doriana. Obraz se tak stává zviditelněním Dorianova svědomí. Vynikající jsou také Wildovy Šťastný princ a jiné pohádky, soubor pěti příběhů nejen pro děti.
Doufám, že se nám podařilo přesvědčit vás o moudrosti slov neznámého prodavače v knihkupectví. A to vězte, že jsme v našem atraktivním výčtu museli pominout další velikány britského literatury jako například Daniela Defoa, Roberta Louise Stevensona, Jonathana Swifta, Arthura Conana Doyla, Agathu Christie, Johna Wyndhama, Bena Aaronovitche nebo třeba Arthura C. Clarka. A mnoho dalších. Zkrátka – co dorazí z Ostrovů, je vždycky dobré.