O čem to je?
O čtyřech židech, které si vybral vedoucí koncentračního tábora jako své dvorní šašky, aby obveselovali jeho i jeho častou společnost SS důstojníků. Jedním ze šašků je vypravěč celého příběhu, soudce s hrbem na zádech, který dokáže odhadnout budoucnost. Dalšími jsou pak pohybově nadaný lilipután, astrolog a kejklíř. Důležité je nejenom to, co se odehraje během 2. světové války, ale hlavně to, jak se jejich osudy vzájemně ovlivňují v letech po ní.
Jaký je to styl?
Čtivý. Autor zároiveň velmi dbá na to, aby čtenář nebloudil myšlenkami jinam. Zajišťuje si to používáním komplikovaných vět s mnoha větami vedlejšími. Chcete ukázku? Tak dobře:
„Uzlíček po uzlíčku rozvazoval všechno, co si ještě pamatoval z toho, co musel podniknout, aby se ujistil, že ho Američané nepředešli a nelapili Walze dřív, než mu mohl sevřít prsty kolem hrdla.“
Našly by se samozřejmě i komplikovanější věty. Strach mít ale nemusíte, čte se to jedna báseň.
Má to děj a hlavní motivy?
Děj není nijak překotný. Je to kniha o vyrovnávání se s holokaustem od člověka, který byl holokaustu velmi blízko. Je to kniha o pomstě, odpuštění, ale také o víře v Boha a o tom, jestli je možné v něj věřit i potom, co člověk prožije něco tak děsuplného, jako je pobyt v koncentráku.
Kdy kniha vznikla?
Fischl ji publikoval poprvé v roce 1982. Je to jedna z jeho nejvýznamnějších próz. Byla přeložená do hebrejštiny, angličtiny, francouzštiny, němčiny, ale také do nizozemštiny, švédštiny, norštiny, rumunštiny, a dokonce i do japonštiny.
Komu by se mohl román líbit?
Lidem, kteří mají rádi romány s tematikou holokaustu. Lidem, kteří rádi přemýšlí nad filozofickými otázkami a taky lidem, které zajímá otázka odplaty a odpuštění.
Které autory Viktor Fischl připomíná?
Každému asi bude připomínat někoho jiného. Já si vybavoval Arnoše Lustiga, E. M. Remarqua nebo Chaima Potoka.
Kdo je Viktor Fischl?
Významný český a židovský básník, prozaik, překladatel a velvyslanec. V roce 1939 coby Žid emigroval z Československa do Velké Británie, kde se seznámil s Janem Masarykem, se kterým spolupracoval až do Masarykovy smrti v roce 1948.
Po válce utekl před komunisty do Jeruzaléma, kde si na přání ministra zahraničí změnil jméno na Avigdor Dagan. Pod tímto jménem znají Fischlovy knihy ve světě. V roce 1955 zahájil diplomatickou kariéru a do Československa se vrátil až v roce 1990.
Je držitelem mnoha ocenění. Mimo jiné Ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní dílo, propůjčen mu byl také Řád T. G. Masaryka III. třídy. Zemřel v Jeruzalémě v roce 2006.
Zajímavosti o knize
Práva na filmové zpracování románu zakoupil Miloš Forman, ale celovečerák z toho nikdy nevznikl. Divadelní hru zpracovalo ostravské Divadlo Petra Bezruče. Hráli ji rok a půl, derniéru měla v červnu 2021.
Naše derniéra je ještě daleko. Proto nám tu za nechte svůj e-mail a my vám budeme pravidelně posílat lahůdky ze světa literatury.
A kdybyste nás chtěli sdílet, chutě do toho!