Jste začínající autor a přemýšlíte, jak se zachovat, až svůj rukopis dokončíte? Zeptali jsme se tří českých spisovatelů Nory Eckhardtové, Jakuba Stanjury a Jana Kholla, co dělat před zasláním rukopisu do nakladatelství, jak dlouho se obyčejně čeká na vyjádření a jak vypadá průběh přípravy knihy.
Nora Eckhardtová na sebe v loňském roce upozornila povedeným humorným románem Kniha, kterou posypal hvězdný prach, který vyšel pod hlavičkou nakladatelství Kniha Zlín. Ve stejném nakladatelství debutovala románem s názvem Sen letící želvy a v srpnu tohoto roku jí také v Knize Zlín vyjde nový román Druhá strana řeky.
Román Jakuba Stanjury Srpny, který vyšel v loňském roce, popisuje metodu gaslightingu – zvláštní formy manipulace, která v oběti vyvolává pochybnosti o vlastní racionalitě. Debutový román autora vyšel v nakladatelství Host a podle mnoha čtenářů se jednalo o jednu z nejlepších českých knih loňského roku.
Obě loni vydané knihy – Srpny i Kniha, kterou posypal hvězdný prach – ocenili členové facebookové skupiny Literární s(n)obi v anketě o Nejlepší knihu roku 2023.
V nakladatelství Host vydává také další český spisovatel Jan Kholl. Spoluzakladatel pořadu Literatura 22, dlouholetý zpravodaj ČTK a autor knih Tajný život domorodců a novinky Pusťte světlo do tmavého večera, o které si budeme povídat v příští díle našeho podcastu.
Respondenti představeni. Pojďme na otázky a odpovědi:
Kolikrát jste rukopis před zasláním do nakladatelství četl(a)? Dával(a) jste ho číst ještě někomu dalšímu? A byl někdo, kdo před odesláním dohlížel na gramatiku nebo stylistiku?
Nora Eckhardtová: Rukopis četli asi čtyři lidé z mého blízkého okolí. Gramatiku ani stylistiku mi nikdo nekontroloval, v téhle oblasti si ale poměrně věřím, tak mi to v této počáteční fázi přišlo zbytečné. Samozřejmě nějaká chyba vždycky může proklouznout (a proklouzne), ale u rukopisu jde především o to, aby těch chyb nebo stylistických neobratností nebylo takové množství, které by ztěžovalo nebo dokonce znemožňovalo čtení textu redaktorem.
Jakub Stanjura: Rukopis jsem během psaní četl průběžně nespočetněkrát. Když jsem pak dokončil první verzi, dal jsme si pár týdnů pauzu a po ní se k textu vrátil, abych ho finálně upravil. Během téhle fáze jsem rukopis četl znovu asi dvakrát, třikrát, pak jsem ho poslal. Nikomu jsem ho před odesláním do nakladatelství číst nedával, možná proto, že jsem se styděl, možná taky proto, že jsem chtěl, aby Srpny zůstaly co nejdéle jen mé. Až poté, co jsem text odeslal, jsem ho ukázal svým nejbližším.
Jan Kholl: Kolikrát jsem po sobě rukopis procházel, netuším. Určitě jsem ho nečetl nejednou celý, spíš jsem se zaměřil na části, které jsem dodatečně předělával nebo je považoval za problematické či nedotažené. Několika betačtenářům jsem rukopis poslal, ale byli to dobří známí a kamarádi a od těch se obvykle zásadních výtek nedočkáte. Takže „tvrdou“ zpětnou vazbu jsem dostal až od nakladatelství.
Gramatika mi problém nedělala. Snad se moc neholedbám, když řeknu, že jako vystudovaný učitel češtiny se v téhle oblasti cítím docela silný. Potíž byla spíš v tom, že už jsem text hodně znal a nedokázal se od něj při konečných úpravách odpoutat a dívat se na něj nezaujatě, jakoby cizíma očima, tedy jako běžný čtenář.
Posílal(a) jste ho do jediného nakladatelství, nebo do více?
Nora Eckhardtová: Rukopis jsem posílala do tří nakladatelství.
Jakub Stanjura: Obecně se doporučuje posílat rukopis jen do jednoho nakladatelství a i já se tohohle principu držel. Měl jsem v hlavě seřazena nakladatelství, kterým jsem se chtěl postupně ozvat, ale nakonec to vyšlo hned napoprvé.
Jan Kholl: Myslím, že není dobré ani seriózní uspořádat kobercový nálet na všechna dostupná česká nakladatelství a posílat hotový rukopis na všechny strany. V případě Tajného života domorodců jsem měl štěstí, poslal jsem rukopis do Hosta a přišla mi poměrně brzy odpověď, že mají zájem spolupracovat na knize. Ale že musím knihu předělat. Takže k jejímu vydání vedla ještě dlouhá cesta. Samozřejmě ne vždy je odezva vydavatele příznivá. V minulosti jsem poslal ještě do jiného nakladatelství ranější povídky a s nimi jsem takto úspěšný nebyl. Ale dnes jsem za to rád, protože stály za starou belu.
V jaké podobě jste rukopis zasílal(a)? Šlo o PDF, nebo soubor ve Wordu? A posílal(a) jste celý rukopis, nebo jen jeho část?
Nora Eckhardtová: Standardně se posílá ve Wordu a rovnou celý rukopis. Pokud nakladatelství ale požaduje něco jiného a má to uvedeno na svých stránkách, doporučuji se tím řídit.
Jakub Stanjura: Posílal jsem celý rukopis v PDF, na žádost nakladatelství jsem potom zaslal i verzi ve Wordu. Myslím, že je lepší posílat text jako celek. U ukázky z rozpracovaného textu nikdy není jasné, jak to celé nakonec dopadne.
Jan Kholl: Rukopis jsem posílal ve Wordu a celý, nikoliv část.
Za jak dlouho jste dostal(a) pozitivní reakci na svůj rukopis od nakladatelství?
Nora Eckhardtová: Bylo to asi za měsíc a půl, pokud si pamatuji správně.
Jakub Stanjura: Trvalo to zhruba dva měsíce a musím ocenit, že nakladatelství Host mi v e-mailu předem napsalo, že to takovou dobu zřejmě potrvá, a tenhle termín dodrželo.
Jan Kholl: Příznivou odpověď jsem dostal zhruba do dvou měsíců, pak jsem knihu ještě předělával.
S kolika lidmi z nakladatelství jste na přípravě knihy pracoval(a)?
Nora Eckhardtová: Nejprve se knize věnuje literární redaktor(ka), kdy se rukopis s úpravami několikrát „otočí“ tam a zpátky, pak probíhají jazykové korektury. Dále se tvoří obálka, plánuje se propagace knihy apod. Asi záleží na konkrétním nakladatelství a také autorovi samotném, jak moc se v těchto dalších fázích zapojí. Já osobně mám ráda, když můžu spolupracovat co nejvíce, například i na té obálce a propagaci.
Jakub Stanjura: Na knize pracuje vícero lidí – redaktoři, grafičtí designéři, sazeči a spousta dalších. Osobně jsem spolupracoval se dvěma redaktorkami – s první jsme se nejdříve zaměřovali na příběh jako takový, s druhou na jazyk a celkovou stylistiku. Redakce rukopisu tedy obsahovala tyto dvě velké fáze.
Jan Kholl: Se dvěma – s redaktorkou a jazykovou korektorkou.
Je něco, co byste doporučil(a) autorům, kteří mají v plánu zaslat svůj text do nakladatelství?
Nora Eckhardtová: Opravdu je dobré text číst opakovaně. Po finálních úpravách ho ideálně na několik měsíců odložit, mezitím můžete třeba rukopis nechat přečíst dalšími lidmi, kteří mohou mít na text nový náhled a dát vám cennou zpětnou vazbu. Až se k rukopisu vrátíte po nějaké době, uvidíte ho novýma očima a sami pak budete mít žádoucí odstup. Tuto fázi, jakkoli bolestivou pro netrpělivého autora, opravdu doporučuji nevynechat. A i dál je třeba se obrnit trpělivostí.
Obecně udávána doba odpovědi z nakladatelství je sice dva měsíce, ale slyšela jsem i o případu, kdy kladná odpověď přišla třeba až po půl roce. To čekání je pro nedočkavé autory (jako jsem já) na celém procesu snad to nejtěžší. A vydáním to bohužel nekončí, pak trnete hrůzou, když vyhlížíte reakce čtenářů a recenze kritiků… Je to konstantní starost, jako o dítě, kdy péče rozhodně nekončí porodem. 😊
Jakub Stanjura: Myslím si, že je dobré si už v průběhu psaní knihy rozepsat taky anotaci. I když bývá tím nejtěžším a nejvíce nenáviděným útvarem (a právem – já psaní anotace taky nesnesu), pomůže to člověku ukotvit si, o čem příběh vlastně je, co všechno v něm bude chtít říct a co už je příliš. Pokud je anotace příliš komplikovaná, je někde chyba. Navíc je to tak trochu prodejní text – pro nakladatele i budoucí čtenáře. Vyplatí se si na ní dát záležet, postupně ji vylepšovat a upravovat a nevěnovat se jí až na konci, kdy je člověk psychicky i fyzicky vyčerpaný.
Jan Kholl: Po dokončení knihy a před odesláním do nakladatelství nastupují pochyby, člověk má tendenci text předělávat, bořit, ničit. V té fázi je lepší s úpravami přestat, nechat text uležet, pak se na něj znovu podívat a až potom ho poslat do nakladatelství.
Konec otázek a odpovědí.
A jak se na zasílání nových rukopisů dívají samotní nakladatelé? „Není to žádná věda: stačí poslat rukopis (určitě celý, nikoliv vybrané ukázky), ideálně s krátkou anotací a být trochu trpělivý, protože nám rukopisů chodí hrozně moc,“ napsal nám Vojtěch Staněk, šéfredaktor sekce Česká beletrie nakladatelství Euromedia.
Takže končíme trpělivostí. Ale s tou problém určitě nemáte, když se vám podařilo dokončit celý rukopis. Hodně štěstí při jeho nabízení českým nakladatelům!