Léto a knihy k sobě patří skoro stejně jako Petr a Lucie nebo Sherlock Holmes a doktor Watson. No vážně. Dovedete si představit, že ležíte na pláži, na kůži vám pomalu osychají slané kapky, mhouříte oči do slunce a… nemáte s sebou nic ke čtení? Trochu děsivá představa, že? Léto nám poskytuje velkorysé podmínky pro čtení – v parku na dece, na chalupě ve stínu jabloní, nebo na palubě letadla mířícího k moři – a většina z nás během těch dvou měsíců dožene spoustu čtenářských restů. Po stopách literatury se ale můžeme vydat i v případě, kdy letní čtení zaklapneme a vydáme se na výlet. Ptáte se kam? Tak pojďte…
Po stopách Franze Kafky
Není náhoda, že začínáme právě autorem našeho oblíbeného Procesu. Letos (konkrétně v červnu) si totiž připomínáme sto let od jeho smrti. A to je pořádný důvod, proč se ponořit do kafkovského světa, nemyslíte?
Můžete si znovu přečíst některou z jeho knih, nebo jít na výstavu. Dokonce na dvě!
První z nich s názvem KAFKAesque probíhá už od února v Praze, a to v Centru současného umění DOX.
Prohlédnout si tu můžete díla bratrů Quayových (ti se kromě výtvarného umění věnují také filmové režii), italského malíře a básníka Nicoly Samoriho, čínské malířky a fotografky jménem Liou Sia (jejím manželem byl Liou Siao-po, literární kritik a lidskoprávní aktivista, který roku 2010 získal Nobelovu cenu míru a mimo jiné byl i spoluzakladatelem Nezávislého centra čínského PEN klubu) či oceňovaného českého malíře Jakuba Špaňhela.
A jak je celá výstava koncipovaná?
Výstava KAFKAesque se zaměřuje na reflexi Kafkova díla a poetiky v současném výtvarném umění. Nenabízí historický pohled na jeho tvorbu, ale pohled, který odráží naši současnou situaci se všemi jejími složitostmi a nejasnostmi. Práce více než třiceti mezinárodně uznávaných umělců ukazují, že Kafkovo dílo se svými odkazy na existenciální strachy a osobní úzkosti je pro naši dobu vysoce relevantní.
Druhá výstava pak probíhá od začátku června v Plzni v Masných krámech, netradičním výstavním prostoru Západočeské galerie. Nese název Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem a prohlédnout si můžete díla z 25 českých a 6 zahraničních muzeí, galerií, knihoven, archívů i zahraničních sbírek.
Výstava tu bude až do 28. října a my věříme, že jeden z poprázdninových newsletterů bude právě o ní!
Po stopách českých klasiků
Tenhle výlet snad ani nemůžeme začít jinde než v severovýchodních Čechách, nedaleko Adršpašských skal, kde leží Babiččino údolí. Místa z nejslavnějšího románu Boženy Němcové, jako je Viktorčin splav, Staré bělidlo či zámek Ratibořice, najdete nedaleko Červeného Kostelce (v okrese Náchod), kde vám doporučujeme výlet začít. Autorka tady totiž nějakou dobu po svatbě skutečně žila a můžete tu navštívit její domek, který se nachází… jak jinak než v ulici Boženy Němcové. Do Babiččina údolí to potom budete mít sedm a půl kilometru. Že jste na správné cestě, poznáte podle známého pískovcového sousoší sochaře Oty Gutfreunda zobrazující babičku s dětmi.
Pokud jsou knihy Boženy Němcové vaše srdcová záležitost, určitě se zastavte i v České Skalici, kde najdete nejstarší české literární muzeum s pozůstalostí této autorky. Tu muzeu věnovala spisovatelčina dcera Dora.
Nemůžeme napsat po „stopách českých klasiků“ a hned druhým dechem nezmínit bratry Karla a Josefa Čapkovy. Památník Karla Čapka, kde spisovatel pobýval v letech 1935–1938, můžete navštívit, pokud vás letní toulky zavedly na Dobříšsko, konkrétně do Staré Huti u Dobříše. Za symbolické vstupné osmdesáti korun si tu můžete projít nejen výstavu věnovanou životu a dílu Karla Čapka, Olgy Scheinpflugové a Ferdinanda Peroutky, ale taky sedmikilometrovou trasu, která doslova vede v Čapkových stopách. Každoročně se tu koná množství kulturních akcí, nejbližší je naplánovaná na 3. srpna (od 14 hodin) a jedná se o koncert etnické hudby. A v zahradě se nazapomeňte dívat po Dášenčině patníku!
Muzeum bratří Čapků se nachází také v Malých Svatoňovicích, rodišti Karla Čapka (shodou okolností to není daleko od Babiččina údolí).
A pokud byste chtěli vidět, kde se scházeli pátečníci, a jste z Prahy, tak to nebudete mít daleko k dvojvile bratří Čapků, která se nachází na Vinohradech. V roce 2013 odkoupila pravou část vily městská část Prahy 10 a plánuje zde v roce 2026 otevřít muzeum.
Pokud se v létě budete pohybovat po Středočeském kraji a v okolí Nymburka, pak si zajeďte do obce Hradištko. Leží tam totiž osada Kersko, která je nerozlučně spjatá s autorem, který napsal takové perly české literatury jako Ostře sledované vlaky, Postřižiny nebo Obsluhoval jsem anglického krále. Čekat vás bude patnáctikilometrová procházka po Naučné stezce Bohumila Hrabala se 13 zastávkami.
V průběhu cesty se zastavíte v restauraci Hájenka, kde si můžete objednat legendárního kance se šípkovou nebo zelím. Pokračovat budete k Lesnímu ateliéru Kuba, což je nejen místní keramická dílna, ale i galerie s expozicí na téma Slavnosti sněženek. Na zahradě pak najdete Hrabalův poesiomat, a pokud si výlet naplánujete na druhou půlku května, pak máte velkou šanci, že tu zažijete slavnost Hrabalovo Kersko. Kousek od Josefského pramene pak narazíte na samotnou Hrabalovu chatu, kterou spravuje Polabské muzeum a můžete si ji prohlédnout spolu s výkladem místního průvodce.
Další část cesty vás zavede až ke hřbitovu, kde se nachází hrob rodiny Hrabalových, a procházku můžete zakončit u Postřižinského (nymburského) pivovaru, kde zcela určitě (s trochou představivosti) uslyšíte hlahol strýce Pepina.
Taky v létě tak rádi jezdíte k řece Sázavě? Pak se zastavte na hradě v Ledči nad Sázavou. Najdete tam totiž Muzeum Jaroslava Foglara, kde se v několika místnostech propadnete do atmosféry Stínadel, uvidíte sbírku ježků v kleci, vyfotíte se s Rychlými šípy a navštívíte klubovnu Hochů od Bobří řeky.
A když vám zbyde čas, tak to vezměte procházkou do nedaleké Sluneční zátoky, kde v letech 1925–1945 tábořil oddíl Pražská Dvojka pod vedením samotného Jestřába.
Zavedlo vás letní putování do lázní? A do Mariánských? Právě tam totiž najdete Stezku spisovatelů, která měří necelých sedm kilometrů a je složená z patnácti panelů pojednávajících o životě českých i zahraničních spisovatelů, kteří v lázních pobývali a psali. Počtete si tak o Marku Twainovi, Vladimíru Páralovi nebo Janu Nerudovi. A pokud máte rádi kvízy (stejně jako my!), pak vězte, že součástí stezky je i literární kvíz! Po jeho úspěšném vyluštění vás v místním infocentru bude čekat malá odměna.
Po šumavských stopách
Tenhle kraj je pro nás neodmyslitelně spjatý s českou spisovatelkou Petrou Klabouchovou, která odtud nejen pochází (ačkoli jezdí jako manažerka rockových kapel po celém světě a druhý domov našla v Itálii), ale hlavně o Šumavě píše. Takže pokud se tam chystáte (stejně jako Ondra) na vandr, pak určitě sáhněte po jejím příběhu o utajovaném koncentračním táboře Prameny Vltavy a po novince Ignis Fatuus. My měli možnost si s autorkou ještě před vydáním knížky popovídat a místa, o kterých nám vyprávěla, i navštívit. A možná právě tady se zrodila naše touha navštěvovat místa spjatá s literaturou.
Při šumavských toulkách určitě nevynechejte hájenku, která se jmenuje trochu smutně – Pustina. Smutný byl i osud jejího obyvatele Zdeňka Kostroucha, který byl po místním kraji známý jako „Doktor na koni“. A když dojdete na místo zaniklé a zničené osady Hůrka, nezapomeňte v místní kapli zazvonit na Zvon odpuštění.


Petra Klabouchová se netají svojí náklonností k dalšímu ze šumavských rodáků, a to Karlu Klostermannovi. Pokud tyto sympatie k „básníkovi Šumavy“ sdílíte, pak musíte určitě projít Naučnou stezku Karla Klostermanna, která se nachází v Národním parku Šumava na Rokytě. Stezka je dlouhá čtyři kilometry a má šest zastávek s informačními cedulemi. Že jsou čtyři kilometry málo? Pak pokračujte na Modravu, kde stojí Klostermannova chata či myslivna na Březníku.
Po pražských stopách
Pokud budete část léta trávit v matičce Praze, zaběhněte ve volném odpoledni třeba do Pražského literárního domu autorů německého jazyka v Ječné ulici. Prohlédnout si můžete místní knihovnu nebo interktivní výstavu v literárním kabinetu. Nebo si projděte Literární trasu od Mapamátky!
A kam vedly vaše letní literární cesty? Jsme zvědaví!
Za Literární tlachání,
Kačka