Zdravíme v roce 2026!
V posledních týdnech jsme se kapánek odmlčeli, ale hlásíme, že jsme zpět, připraveni s vámi (možná trochu nepravidelně) sdílet novinky a zajímavosti z literárního světa, které nás cvrnknou do nosu!
Tak se rovnou pojďme podívat na to, co nás v tom novém roce čeká a co zahřeje naše knihomolská srdce. Dneska to bude hodně o filmech, trochu o umění a síle sociálních sítí… a samozřejmě o knihách a edičních plánech!
Gerta Snirch a zázraky ze Sv. Jiří na plátně
Přiznáme se, že jsme netušili, že Kateřina Tučková debutovala v roce 2006 románem Montespaniáda, my ji totiž zaznamenali, stejně jako asi většina čtenářů, až v roce 2009, kdy vydala svůj historický román Vyhnání Gerty Snirch. Za životní příběh mladé maminky Gerty, která je jedné květnové noci roku 1945 jako dcera brněnského Němce a Češky vyhnána na brněnský pochod smrti, získala nominaci na Cenu Jiřího Ortena a Cenu Josefa Škvoreckého.
O rok později pak získala za román o vině Čechů a Němců čtenářskou cenu Magnesia Litera. Inspirací pro ni prý bylo, když se během studií na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nastěhovala do bytu v centru Brna, konkrétně do čtvrti Zábrdovice, které se přezdívá brněnský Bronx, odkud byli právě v roce 1945 němečtí obyvatelé vyhnáni.
A právě v centru Brna, například na třídě Kapitána Jaroše, v ulicích Beethovenova a Jezuitská či ve vile Engelsmann, kde za druhé světové války skutečně bydleli nacističtí důstojníci, se v loňském roce natáčela i dvoudílná minisérie Vyhnání Gerty Snirch režiséra Tomáše Mašína, který stojí za ještě nedávno hojně diskutovanými Bratry.
Na filmovém zpracování Gertina příběhu spolupracovala Česká televize, HBO, produkční společnost Negativ a ARTE… A kdyby to náhodou nestačilo, tak na scénáři se podílela Alice Nellis a Ondřej Gabriel a mladou Gertu Snirch ztvárnila talentovaná Barbora Váchová, zatímco její starší verzi pak zkušená Milena Steinmasslová.
Předpremiéru měl snímek v úterý 20. ledna v pražské Lucerně, oficiálně bude ale uveden 4. února na streamovací platformě HBO Max, o čtyři dny později jej do svého vysílání zařadí HBO a na obrazovkách České televize se objeví letos na podzim.
To román Letnice, debut Miroslava Hlauča s prvky magického realismu, který se v roce 2024 objevil na literární scéně jako zjevení a nás v rámci podcastu naprosto nadchnul, zatím tak pevné filmové obrysy nemá. Jeho autor ale v prosincovém rozhovoru pro Seznam Zprávy potvrdil, že filmové zpracování bude! Konkrétnější nebyl (a asi ani nemohl být), zmínil ale, že měl šest nabídek a ke konci roku na jednu z nich kývl.
A to není všechno, milí televizní diváci (teď si připadáme trochu jako legendární Horst Fuchs, ale jsme fakt nadšení!). Příběhy obyvatel veskrze kouzelné vesničky Svatý Jiří se totiž dostanou nejen na filmové plátno, ale i na divadelní prkna, konkrétně na prkna Městského divadla v Brně, a to už v září letošního roku. A my se nemůžeme dočkat, až Odyssea Pastýře, Tomáše, Julii či Anežku od Kříže uvidíme na vlastní oči. Stejně jako anděly, mluvící sochy a lámání kamene za pomocí píšťaly.
A poslední skvělá zpráva, která v rozhovoru zazněla a Miroslav Hlaučo nám s ní zpříjemnil konec roku, je ta, že pracuje na nové knize s pracovním názvem „Dům, odkud se dobře odchází”. A má v plánu vydat ji… v roce 2026.
A co na to Hollywood?
Tedy možná ne přímo Hollywood, ale spíš zahraniční produkce. Ty totiž taky chystají pár projektů, které by divákovi s láskou ke knihám neměly uniknout.
Tím prvním je Odyssea, druhý z Homérových eposů, které jste na hodinách literatury, kde se probírala starověká literatura, buď milovali, nebo nenáviděli (my patřili k té první polovině). Do tohohle velkofilmu se pustil jeden z nejúspěšnějších režisérů současnosti, a to Christopher Nolan. Obsazení je také více než hvězdné, cestou na Odysseovu rodnou Ithaku se potkáme s Mattem Damonem, Tomem Hollandem, Anne Hathaway, Robertem Pattinsonem či Zendayou.
Už nyní je film předmětem mnoha diskuzí, řeší se například kostýmy a zbroj, které jsou pod drobnohledem, zda odpovídají dobovým představám. A nám nezbývá, než si držet palce, aby to nedopadlo jako před dvaadvaceti lety s filmem Troja. Inu, uvidíme 16. července.
Další literární klasikou, která se dočká své moderní filmové podoby, jsou Bouřlivé výšiny (taky vám to trochu tahá za uši a dali byste přednost názvu Na větrné hůrce?) spisovatelky Emily Brontë. Úkolu převést toto stěžejní dílo anglické literatury znovu na plátno, se ujala anglická herečka, režisérka a scenáristka Emerald Fennell.
Ta má s literárními a historickými tématy celou řadu zkušeností. Hrála například po boku Keiry Knightley v Anně Karenině a střihla si roli i ve filmovém zpracování Dánské dívky natočené podle předlohy Davida Ebershoffa. V seriálu Koruna, který svou popularitou dalece překročil hranice britského království, pak ztvárnila Camillu Parker Bowles.
Co se režie týče, debutovala v roce 2020 snímkem Nadějná mladá žena, za nějž se jí dostalo celé řady filmových ocenění včetně Oscara za nejlepší scénář. Následoval film Saltburn, příběh mladého studenta Olivera Quicka, který se během těžce vydobytých studií na Oxfordu nechá zlákat do světa aristokratického a okouzlujícího Felixe Cattona v podání Jacoba Elordiho.
Ten si nyní, ve třetím režijním počinu Emeraldy Fennell, zahraje rozervaného Heathcliffa a naváže tak na taková filmová esa, jako byli Laurence Olivier, Richard Burton, Timothy Dalton či Ralph Fiennes. Roli Catherine si zase po Merle Oberon, Juliette Binoche či Charlotte Riley vyzkouší v poslední době čím dál populárnější Margot Robbie.
Do svého oblíbeného kina se můžete začít chystat už 12. února, většina kin snímek ale uvede symbolicky až na svátek sv. Valentýna. Kdo by byl hodně nedočkavý, tak vězte, že 11. února se bude v kině Lucerna konat předpremiéra a lístky jsou k zakoupení zde.
Dalším filmovým tipem, nad kterým zaplesá nejedno knihomolské srdce, je pak snímek Project Hail Mary amerického spisovatele a softwarového inženýra Andyho Weira, který v češtině (stejně jako kniha) vyjde pod názvem Spasitel.
Po knize a filmu Marťan, v němž jsme všichni fandili Mattu Damonovi, když na Marsu pěstoval brambory, přichází další meziplanetární hrdina. Tím je učitel přírodopisu Ryland Grace v podání Ryana Goslinga, který se jednoho dne probudí a nepamatuje si, kdo je, ani jak se dostal do vesmírné lodi plující miliony kilometrů od domova. A přesto je jedinou nadějí lidstva na záchranu…
Snímek vtrhne do kin 20. března, takže pokud jste knihu nečetli, tak to ještě krásně stihnete. Je skvělá a abychom vás nalákali, tak zmíníme, že na serveru databazeknih.cz má úctyhodných 92 % a přes dva tisíce hodnocení.
Že jsou knihy Jo Nesbøa pro filmové a seriálové tvůrce takovým svatým grálem, to už víme. Jen jeden z jeho stěžejních hrdinů měl prozatím tak trochu smůlu. Na plátně se sice objevil už v roce 2017, ztvárnil ho Michael Fassbender, moc slávy si ale snímek Sněhulák neužil, kritika byla mnohem hlasitější a… oprávněná. Ano, mluvíme o Harry Holeovi, nejlepším detektivovi kriminální policie v Oslu, který kromě zločinu bojuje i se svými vlastními (tekutými) démony.
V březnu letošního roku se objeví znovu, tentokrát na Netflixu. A v nás tohle zpracování, které nese anglický název Jo Nesbø's Detective Hole, vzbuzuje velké naděje. Bude se jednat o seriál, první série bude mít devět dílů, bude adaptací pátého knižního dílu s názvem Pentagram… a hlavním scenáristou a showrunnerem bude sám Jo Nesbø! Bude to temné, bude v tom hrát Tobias Santelmann a my se na to moc těšíme!
Městská knihovna a trable s instagramovou frontou
Je to vlastně trochu legrační. Pro nás, kteří jsme do Městské knihovny na Mariánském náměstí chodili už jako malí pro další dobrodružství Správné pětky, se stala umělecká instalace zvaná Idiom (nebo taky Nekonečná studna či Sloup vědění) slovenského výtvarníka Mateje Kréna něčím mile známým, ale zcela běžným.
To ale neplatí pro desítky až stovky turistů, kteří denně stojí před knihovnou a čekají klidně i dvě hodiny, aby ulovili svoje fotky v nekonečném tunelu z knih. Stačila k tomu zmínka v průvodci Lonely Planet a hlavně jedno virální video na sociálních sítích před čtyřmi lety…
Takový zájem je samozřejmě potěšující, ale zároveň knihovně a jejím návštěvníkům z řad čtenářů přináší i řadu komplikací, které se letos zřejmě vyřeší ke spokojenosti všech zúčastněných. Už dříve byly pro turisty lačnící po fotce vyčleněny jedny vstupní dveře a centrální část schodiště vedoucího do foyer. Letos by mělo dojít k úpravě vstupu, uvnitř by měl vzniknout prostor k sezení a občerstvení a zároveň se upraví i dispozice vrátnice a šaten tak, aby byl provoz co nejplynulejší.
Vyskočilo na nás z edičních plánů
Ediční plány už pár let bedlivě sledujeme a je to naše velká radost i vášeň. Jsou to vlastně takové trailery ve formátu pdf a automaticky v nás probouzejí pocity radostného očekávání. A na co se tedy v prvních měsících letošního roku těšíme nejvíc?
Tři grácie z Hostu
Nutno podotknout, že ty tři grácie myslíme v tom nejlepším slova smyslu, protože se jedná o naše oblíbené autorky, a to Petru Klabouchovou, Viktorii Hanišovou a Ivu Hadj Moussu.
Petře Klabouchové vyjde 14. dubna další z jejích šumavských románů plných sněhu a legend. Nese název Vona a dle autorčiných vlastních slov ho měla napsaný už před pěti lety, po Pramenech Vltavy, ale vždycky ho předběhla jiná z jejích knih. Až doteď.
Pojednávat bude o tragédii ze zimy roku 1853, která se odehrála v šumavských Kozích hřbetech neboli Cimrukách. A znovu řečeno slovy autorky: je to šumavská zombie apokalypsa podle skutečných událostí. A my doplníme, že se můžeme těšit na prvky hororu a detektivky, na boj dobra se zlem, na strach a nepochopení, co neumírá, ale přechází z generace na generaci. Jak to Petra Klabouchová umí.
Obálka novinky Viktorie Hanišové se teprve připravuje, co už ale víme, je, že se bude jmenovat Hoří ti táta a vyjít by měla 7. května. Autorka se v románu pouští na pole společenského románu, ale zároveň neopouští ani své stěžejní téma rodinné tragédie.
Hlavní postavou románu je Lada, která je úspěšnou spisovatelkou a dcerou muže, jenž se na protest upálil před Poslaneckou sněmovnou. Pátrá po jeho motivech a zároveň se snaží psát novou knihu, na kterou tlačí z nakladatelství. A tak se stane, co se musí stát: z jejího pátrání se stává rukopis a z našeho čtení hluboká sonda do hlubin současné společnosti.
Naše čtenářské seznámení se spisovatelkou Ivou Hadj Moussou proběhlo zhruba před rokem, kdy jsme si pro náš podcast vybrali její román Těžké duše o střetu boomerů s mladou generací.
Od té doby se těšíme na její další knihu a podle anotace se zatím zdá, že nebudeme zklamaní. Sama autorka píše, že nápad na román vznikl před pár lety, když plavala v poděbradském jezeře a napadlo ji, co by se stalo, kdyby zjistila, že umí dýchat pod vodou? Změnilo by to nějak její život?
A tak 17. března spatří světlo světa pozdní coming-of-age román o čtyřicátnici Evě, která se snaží přežít tlak rodiny, úřadů, médií i vlastních očekávání a do toho zjistí, že má jednu zcela nevšední dechberoucí vlastnost… To všechno s nadhledem a humorem, který je spisovatelce vlastní.
Argo a italské výlety
Italskou literaturu máme spojenou převážně s Elenou Ferrante a Paolem Cognettim, což je, přiznáváme, žalostně málo. K jejímu dalšímu poznávání nás teď ale přímo vyzývá ediční plán nakladatelství Argo. Našli jsme v něm totiž dva italské romány, které nás nadmíru zaujaly.
Tím prvním je debut italského spisovatele Leonarda Pietra Sana a má vskutku nevšední zápletku. V rodinné vile v Turíně pořádá studentka Isa party pro své přátele, když v om dorazí nečekaný dárek a výhružná zpráva: Když se do jedné hodiny ráno nikdo z přítomných neodváží dotknout kasuára ze sousední zahrady, zemře jejich kamarád Ezio. Ptáte se, co je to kasuár? Je to nebezpečný pták, který se podobá pštrosovi a je zobrazený na přebalu knihy.
Tím druhým je pak román mladé italské spisovatelky Beatrice Salvioni, kterou mohli čeští čtenáři zaregistrovat v roce 2024, kdy jí vyšla v překladu Alice Flemmrové čtenářsky úspěšná prvotina Dareba. Je to příběh o dívčím dospívání, o přátelství dvou dívek Francesky, dcerky z měšťanské rodiny, a Maddaleny, nespoutané uličnici, která je později obviněna z vraždy. To vše zasazené do fašistické Itálie ve 30. letech 20. století.
A právě v následujících několika měsících by měl vyjít román Ničema, který na autorčinu prvotinu navazuje (ale dá se číst i samostatně, bez znalosti prvního dílu). Setkáváme se znovu s Francescou, která svojí kamarádce celé čtyři roky píše dopisy do blázince. Jednoho dne však zjistí, že ani jeden z dopisů nebyl odeslaný. Odhodlá se proto k několika impulzivním rozhodnutím, která jí Maddalenu nakonec vrátí. Je to však stále ona a je jejich kamarádství stejné? A jak se do příběhu promítne probíhající válka?
A na co se letos těšíte vy?
Za Literární tlachání,
Kačka